Materiál se zaměřuje například na údržbu tratí, přípravu rychlých železničních spojení, síťové služby na nádražích nebo na revize informačních technologií, nechybí ani oblast rozvoje lidských zdrojů. Konkrétní body z dokumentu již SŽDC přenesla do akčního krátkodobého plánu pro období 2019 a 2020.

„Tento plán obsahuje strategické úkoly z jednotlivých segmentů naší činnosti s uvedením, kdo za jejich splnění odpovídá a v jakém termínu. Vše musí být podpořeno zajištěním dostatečného množství finančních prostředků s využitím nových dotačních titulů, což patří mezi naše priority,“ popisuje generální ředitel Jiří Svoboda.

V oblasti provozuschopnosti se připravuje zadání pilotního projektu Cyklické údržby, v rámci kterého se stanoví rozsah prací a zpracuje vzorová zadávací dokumentace. „Celou problematiku budeme projednávat s Ministerstvem dopravy, mimo jiné budeme řešit nutnost zvýšení finančních prostředků v porovnání se současným stavem. Naším úkolem pro následující roky bude v této souvislosti správně načasovat výluky, aby došlo k minimálním dopadům na dopravce a cestující,“ říká Jiří Svoboda.

Nezávisle na tomto plánu je potřeba napravit stav vzniklý v minulosti podúdržbou některých traťových úseků. „Myslím, že tento záměr se nám již daří naplňovat. Potvrzuje to i srovnání výše nákladů na údržbu a opravy tratí za loňský a letošní rok. Z něho vyplývá, že k navýšení došlo prakticky u všech oblastních ředitelství. Celkově půjde letos na tuto kapitolu přes 9 miliard korun, tedy o dvě miliardy více než vloni. V příštím roce předpokládáme, že dojde k dalšímu navýšení,“ prozrazuje Jiří Svoboda.

SŽDC se rovněž zaměří na efektivnější využívání výlukových časů při komplexní obnově páteřních tratí, a to zejména s využitím moderních technologií. Důležité bude pořízení nových diagnostických vozidel pro monitorování stavu železničního svršku a pro trakční vedení určené pro rychlost až 230 km/h.

Mezi další priority patří vybudování rychlých spojení mezi významnými centry, a to i v rámci České republiky mezi Prahou a Brnem. „Proto se kromě plánování výstavby nové vysokorychlostní tratě z Prahy do Drážďan, kterou připravujeme společně s našimi německými partnery, zaměřujeme také na přípravu pilotních projektů VRT. Jejich realizace umožní uvolnit kapacity na velmi zatížených konvenčních tratích v okolí největších aglomerací,“ přibližuje generální ředitel Svoboda. Jak dodává, společně s Ministerstvem dopravy chceme začít spolupracovat s polskou stranou na přípravě rychlého spojení z Prahy do Wroclawi.

Stejně významné je i dokončení modernizace 3. a 4. tranzitního koridoru a důležitých železničních uzlů, jako jsou Pardubice nebo Česká Třebová. „Současně se zabýváme obnovou koridorových úseků podle nových technických parametrů. K tomu bude potřeba prověřit národní legislativní omezení tak, abychom mohli zavést rychlost 200 km/h jako běžný cestovní standard. Za tímto účelem jsme již vybrali čtyři úseky, na kterých bychom tento záměr realizovali,“ konstatuje Jiří Svoboda. Stejně tak se bude pokračovat v přípravě konverze napájecích soustav, které bude předcházet posun míst, kde dochází ke styku obou trakčních systémů.

Státní organizace je také připravena řešit oblast síťových služeb na železnici podle požadavků a potřeb Ministerstva dopravy. Podle Jiřího Svobody jsme v této oblasti schopni zajistit provoz dalších zařízení spojených s poskytováním síťových služeb, jako jsou úschovny, sociální zařízení ve stanicích, čekárny, zařízení pro přístup imobilních cestujících nebo zařízení pro servis dopravcům.

Na veškeré plánované investice bude potřeba zajistit dostatek financí. Správce kolejí proto vytipuje další projekty pro možné čerpání finančních zdrojů z tzv. smíšeného financování nebo z úvěrových zdrojů Evropské investiční banky. „Prověříme i další zdroje financování, jako jsou dotace z operačních programů Evropské unie, aktivně se zabýváme i novými dotačními tituly například na snižování energetické náročnosti budov a hledáme také možnosti využití komerčních úvěrů,“ uzavírá Jiří Svoboda.