30. června uplyne lhůta pro podání takzvaného průběžného oznámení. To podle zákona o střetu zájmů ukládá veřejným funkcionářům, mezi které patří starostové, místostarostové, členové rady a uvolnění členové obecních zastupitelstev, aby uváděli informace o svém majetku, příjmech a závazcích. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud letos označil plošné zveřejňování těchto údajů za neústavní, SMS ČR radí komunálním politikům, jak tuto skutečnost při vyplňování oznámení zohlednit.

V nálezu Ústavního soudu z února tohoto roku se konstatuje, že plošné zveřejňování údajů veřejných funkcionářů je neústavní. Ústavní soud vyzval stát, aby do 31. 12. zjednal nápravu. „Ústavní soud sice dal zákonodárcům na nápravu lhůtu do konce roku, to však nic nemění na tom, že stav, který stávající znění zákona o střetu zájmů zakládá, je protiústavní už nyní. Požadovat tedy po komunálních politicích, aby pod hrozbou sankce až 50 tisíc korun průběžná oznámení podávali, aniž je jim zaručeno, že do nich nebude moci nahlížet anonymně kdokoliv, znamená prohlubování takového protiústavního stavu,“ říká Stanislav Polčák, předseda SMS ČR, a dodává: „Pokud je plošné zveřejňování těchto oznámení protiústavní, pak je podle nás úkolem státu stanovit do 30. června najít takové řešení, které by bylo ústavně konformní. Požádali jsme přímo Ministerstvo spravedlnosti o nalezení řešení pro situaci do 31. 12. 2020. Ministerstvo se odvolává na stále platný zákon, což je ve světle nálezu Ústavního soudu s ohledem na zásah do ústavně zaručených práv jen těžko přijatelné vysvětlení,“ míní S. Polčák.

Sdružení místních samospráv ČR v reakci na tento stav informovalo své členy, jak postupovat, aby naplnili zákonnou povinnost a zároveň minimalizovali riziko porušení svých ústavních práv. „Rozeslali jsme všem členským obcím manuál, jak průběžné oznámení správně vyplnit, s doporučením, aby veřejní funkcionáři při vyplňování do poznámky uvedli, že s ohledem na nález Ústavního soudu z 11. března 2020 nesouhlasí s tím, aby údaje z průběžného oznámení byly komukoli zpřístupněny bez dostatečné identifikace nahlížejícího,“ vysvětluje výkonná ředitelka SMS ČR Jana Přecechtělová. Pokud by k plošnému zveřejnění takovýchto údajů došlo a soud uznal, že se jednalo o nesprávný úřední postup, bude stát se všemi důsledky odpovídat za porušování ústavních práv komunálních politiků na ochranu jejich soukromí.   

V souvislosti se zákonem o střetu zájmů podniká Sdružení místních samospráv ČR i další kroky. Stálo u zrodu pozměňovacího návrhu k tomuto zákonu, který by z jeho působnosti vyňal neuvolněné místostarosty a členy obecních rad v obcích do 3000 obyvatel. „Jde o lidi, kteří se ve svém volném čase věnují rozvoji svých obcí a měst, a to za nízkou odměnu a často pod hrozbou účelové kriminalizace. Už dnes je obtížné najít lidi, kteří by za těchto okolností byli ochotní kandidovat do obecníc zastupitelstev. Zmírnění zákona o střetu zájmů v případě komunálních politiků malých obcí, kteří nerozhodují o obrovských rozpočtech a jejichž jednání je pod neustálou kontrolou jejich spoluobčanů, by ochotu kandidovat mohlo zvýšit,“ konstatuje S. Polčák.