„K dnešnímu dni je tak známo celkem 15 pravěkých kresebných objektů rozmístěných na různých místech Kateřinské jeskyně. Třetím rokem také pokračoval archeologický výzkum ve vnitřních částech jeskyně poblíž zjištěných pravěkých kreseb,“ tlumočí výsledky výzkumu Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky (SJ ČR).

Předloni a loni dělali výzkumníci sondáže v Ledové a bezejmenné chodbě. Právě bezejmenná chodba ukrývala v sedimentech pozůstatky penězokazecké dílny, pravěkou štípanou industrii, fragmenty pravěké a středověké keramiky, a úlomky záhadné břidlicové destičky s basreliéfem připomínajícím procesí dvanácti chetitských bohů. „Při dvoutýdenním výzkumu letos v srpnu byly sondy na třech místech. Opět v chodbě bezejmenné, dále u útvaru ,Mozek´ a ve výklenku za Netopýřím jezírkem. V bezejmenné chodbě byly nalezeny další střížky z penězokazecké dílny, štípaná industrie a pravěké a středověké keramické střepy,“ popisuje Zajíček.

Významným letošním objevem byly tři ozdoby – ulity plže zubovce dunajského s vybroušeným otvorem, které dle archeologů zapadají do období pozdního paleolitu až středního neolitu, tedy do rozmezí před 12 až 6 tisíci lety. „Nález by tak mohl korespondovat nejen s dřívějšími nálezy v portálu jeskyně, ale také s dříve nalezenými pravěkým kresbami,“ přibližuje Zajíček. V sondách u útvaru "Mozek" se v sedimentech nacházely kosti pleistocenních zvířat, převážně jeskynních medvědů. V sondě za Netopýřím jezírkem výzkumníci při povrchu nalezli několik novověkých střepů a hlouběji kosti pleistocenních zvířat.

Epigrafické a archeologické výzkumy se uskutečnily pod vedením archeologů z Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci se Správou jeskyní České republiky, Ústavem jaderné fyziky Akademie věd ČR Praha a Moravským zemských muzeem v Brně.

Už při první části nového výzkumu Ledové a Bezejmenné chodby Kateřinské jeskyně v srpnu 2022 archeologové našli velkého množství polotovarů mincí, takzvané ,střížky', které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě. Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách této jeskyně na začátku Suchého žlebu byla ve středověku, buď na konci 14. nebo v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna. Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře na Kotouči u Štramberku teprve druhý na celé Moravě. V Čechách je jeskynní penězokazecká dílna známa v Koněpruských jeskyních v Českém krasu. V roce 2019 oznámili vědci jedinečný objev v Kateřinské jeskyni – nejstarší pozůstatky kreseb na území dnešní České republiky. Abstraktní obrazce z čar a teček (ZDE), takzvanou epigrafiku, vytvořili podle odborníků z radiouhlíkové laboratoře Ústavu jaderné fyziky a Archeologického ústavu Akademie věd ČR lidé před 7200 lety.

Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.

O této jeskyni se lze více dozvědět na webu ZDE či na Facebooku ZDE. O aktuálním dění nejen v podzemí SJ ČR informuje na webu ZDE.