Hovořil o dlouhodobém vývoji krajinných struktur v oblasti Mostecké pánve a o vlivu hnědouhelné těžby na krajinu. Prezentoval také data týkající se dokončených, rozpracovaných i plánovaných rekultivací.

Cílem rekultivací je zacelit zásahy do přírodního terénu způsobené těžbou a obnovit krajinné ekosystémy. Jak vysvětlil Stanislav Štýs, výsledkem může být transformace krajiny v lesy, ornou půdu, sady či vinice, ale i v rekreační oblasti: „Mostecká pánev byla původně krajinou přírodních jezer a močálů, pak zemědělskou krajinou. Nyní je zde vysoká míra báňského využití. Po kompletní rekultivaci se promění v atraktivní rekreační oblast. Bude postavena pro volnočasové využívání nejen regionálního, ale i mezinárodního významu.“ V této souvislosti zmínil např. napouštění rekultivačních jezer. Prostřednictvím fotografií představil i jednotlivé fáze rekultivace – technickou, během níž těžké stroje nejprve srovnají terén, a biologickou, v jejímž rámci je půda zúrodňována a osazována.

Prvním rekultivačním projektem Stanislava Štýse byl v roce 1956 Důl Karolina. „Stanislav Štýs se celý svůj život věnoval rekultivacím. Profesionálně se jimi zabývá přesně 60 let. Je mi ctí, že při příležitosti tohoto významného kariérního mezníku přijal mé pozvání a že dnes na půdě ČSÚ za hojného zájmu veřejnosti prezentoval výsledky svého celoživotního odborného úsilí,“ komentovala předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová.

Dnešní přednáška mimo jiné volně navazovala na společnou publikaci Stanislava Štýse, Ivy Ritschelové a Rut Bízkové s názvem Proměny Severozápadu, kterou ČSÚ vydal v roce 2014 a která je k zapůjčení v Ústřední statistické knihovně (http://library.czso.cz/). Dopoledního semináře se zúčastnilo více než 60 lidí.