Návštěvnost informačních středisek se sleduje už dlouhodobě stejně jako v Návštěvnických centrech v Borových Ladech, na Kvildě a v Srní.

„Celková návštěvnost všech zařízení v rámci našeho Zooprogramu, kde jsou zahrnuta jak Návštěvnická centra s jeleny, sovami a vlky, ale i pstruhová líheň nebo pozorovatelny jelenů v přezimovacích obůrkách, překročila hodnotu 135 tisíc návštěvníků. Přitom největší taháky, tedy Návštěvnická centra Kvilda a Srní, byla otevřena v polovině srpna, respektive na začátku října. A právě vlci lákali nejvíce, za dva měsíce prošlo Návštěvnickým centrem na Srní 33 tisíc lidí,“ informuje mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Rekordní návštěvnost posledních třech let zaznamenala informační střediska Národního parku Šumava (Stožec, Idina pila, Svinná Lada, Kvilda, Kašperské Hory), do kterých zavítalo od ledna do konce listopadu více než 285 500 turistů. Naproti tomu od ledna do konce prosince v roce 2014 přišlo do informačních center necelých 251 tisíc lidí a za celý rok 2013 ještě o necelých 6000 turistů méně.

„Je možné, že návštěvnost našeho nejvytíženějšího informačního střediska na Kvildě přesáhne magickou hranici 100 tisíc návštěvníků za rok. Od ledna do listopadu jím prošlo více než 95 tisíc lidí, což je o osm tisíc více, než za celý loňský rok. K nárůstu návštěvnosti ale došlo ve všech našich zařízeních. Těší nás také návštěvnost sezónních informačních středisek Poledník a Březník. Na Poledník zavítalo o čtyři tisíce návštěvníků více než loni, na Březník pak o zhruba dva tisíce,“ doplňuje Jan Dvořák.

Návštěvníci využívali také nabídek výukových a vzdělávacích programů, které připravuje Středisko environmentální výchovy. Tato specifická forma nabídky osvěty není typickou návštěvností, nicméně představuje také určité množství osob, které díky ekologické výchově naše území navštívily a strávily zde nemálo času. Těchto aktivit se zúčastnilo 12069 osob při 535 programech.

Návštěvnost v terénu sledují pracovníci Informační a strážní služby Správy Národního parku Šumava. Podle nich je zřejmé, že lidé měli o poznávání divoké přírody větší zájem než loni. Celková návštěvnost meziročně vzrostla asi o 22% a je od roku 2012 nejvyšší odhadnutá, skoro 900 000 návštěvníků. Nárůst se odehrál zejména na Prášilsku a na Modravsku, k mírnému poklesu došlo na Stožecku. Ten ale není nijak velký a vzhledem k metodice sčítání i neprokazatelný.

V posledních třech letech návštěvnost Národního parku roste, jen v roce 2014 klesla na Modravsku, ale rok 2015 se návštěvnost této lokality opět zvedla. Nejvýraznější nárůst evidujeme na Prášilsku.

„Je otázka, s čím tento trend spojovat, je možné na to nahlížet z několika pohledů. Pokud bychom sledovali vztah s plochou odumřelého lesa, pak bychom došli k závěru, že na Modravsku rostla plocha odumřelého lesa mezi roky 2010 a 2013. V této době ale rostla i návštěvnost Modravy. V současné době roste plocha odumřelého lesa nejrychleji na Prášilsku, kde meziročně roste i návštěvnost. Budeme-li spojovat výsledky s charakterem zimy, pak nejstudenější a nejdelší zimní období bylo v roce 2013 a v té době kulminovala návštěvnost na Modravsku. Pokud bychom spojovali trendy s mírou reklamy, pak na Modravsku bylo nejvíce mediálních aktivit ve spojení s blokádou v roce 2012 a letos se seriálem Policie Modrava. Obě akce asi mohly způsobit růst návštěvnosti,“ říká ředitel Správy Národního parku Šumava.

„Návštěvnost regionu určitě ovlivňují také drobné atraktivity pro návštěvníky, jako například vyjížďky v kočárech tažených koňmi, které letos úspěšně fungovaly právě na Prášilsku, ale i na Železnorudsku a v okolí Srní,“ dodává Pavel Hubený.

Právě vyjížďky v kočárech nebo na saních tažených koňmi budou možné i v zimní sezóně a to v okolí Železnorudska nebo v okolí Srní.

Odhadované počty návštěvníků na celém území národního parku se již blíží jednomu miliónu, skutečná návštěvnost bude tedy výrazně vyšší, než jaká je nasčítaná strážci v terénu.

„Je vidět, že lidé milují Šumavu a přijíždějí sem třeba poprvé, ale i opakovaně a jak vidno, jsou tu rádi. Právě to je jedním z našich hlavních cílů, který se evidentně daří plnit,“ hodnotí ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.