O jeho návštěvě, kdy si ve zdejším starobinci Cimrman léčil vzácnou chřipku, vypráví hra Lijavec z pera tvůrců tohoto ryze českého fenoménu pánů Smoljaka a Svěráka. Dílo bude o to cennější, protože bude opatřeno tabulkou s Braillovým písmem, a bude tak přístupné zrakově handicapovaným. „Věříme, že tím Frymburk jen získá. Se studenty chceme navázat další spolupráci. Frymburk v létě přiláká všechny cimrmanology světa. Nejedná se o první frymburskou akci související s tímto fenoménem. V roce 2000 jsme na hladině Lipna odhalovali plovoucí památní desky vyrobenou z bronzu,“ uvádí starosta Frymburka Oto Řezáč. Tuto spolupráci resp. účast na tomto zajímavém projektu projednají zastupitelé městyse na svém dubnovém veřejném zasedání.

Na frymburské připomínce působení našeho nejslavnějšího Čecha se vedle tamního městyse a Turistického spolku Lipenska podílí především studenti z katedry výtvarné výchovy Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Je to pro všechny velká a velmi zajímavá výzva. Naši studenti mají možnost vytvořit dílo, které bude umístěno ve veřejném prostoru a k tomu bude i nápomocné pro osoby s různým tělesným postižením, především pro nevidomé a slabozraké. Kromě toho právě postava Járy Cimrmana je pro mnohé srdeční záležitostí a považuji to za vynikající nápad,“ uvedla jejich vedoucí pedagožka Zuzana Duchková.

Právě studenti pod vedením Zuzany Duchkové a Josefa Lorence vytvořili několik cimrmanovských návrhů, které budou zdobit vybrané plochy ve Frymburku. Studenti, kteří se na návrzích podílí, navštěvují výběrový kurz, v němž jsou předměty zaměřené na haptické modely pro osoby s tělesným postižením. „Společně s kolegou Josefem Lorencem vedeme kvalifikační práce, které vznikají ke každému haptickému modelu. Píšu texty k jednotlivým modelům, kontroluji historicko-společenský kontext a mimo jiné zajišťuji spolupráci s Centrem podpory studentů se specifickými potřebami, bez kterého bychom nemohli jednotlivé modely dokončit tak, aby byly opravdu funkční jako kompenzační pomůcky,“ uvádí Duchková.

Nejedná se o první haptický model, který budou obdivovat milovníci Lipenska. Ve vyšebrodském klášteře je k vidění model zdejší madony, od léta zde bude i haptický model Závišova kříže. Vytvořil je dnes již bývalý student Jihočeské univerzity Jaroslav Svoboda, který je i autorem jedné cimrmanovské busty. „Cimrman je zde zachycen, jak si chrání obočí před správcovou z herbergu. Čímž ale bohužel došlo i k celkovému zakrytí obličeje. Takže mistrova podoba opět nebude odhalena. Je zde vidět i všeobecně známý pahrbek geniality,“ popisuje Svoboda svůj model. Jeho busta nemá žádný název, ale na soklu, na kterém je Cimrmanova busta, je nápis „Dej si bacha na obočí!“

Další dvě díla vytvořil autorský kolektiv studentů ve složení Jan Procházka, Alisa Raff a Adéla Čiháková. „První je pojata spíše figurativně. Jmenuje se Cimrman s utěrkou. Skládá se ze dvou částí. První je hlava s utěrkou, což symbolizuje jeden moment ze hry Lijavec. Jde o okamžik, kdy byl Cimrman napaden vrchní světnicovou Karolínou Královou. Druhá část je ruka, ukazující na místo ve vodě, kde se dříve nacházel starobinec. Ruka je otočná, což poukazuje na fakt, že se neví, kde přesně se potopený starobinec nachází,“ uvádí autoři.

Druhá varianta se nazývá Pumpa v zimě a podle autorů jde o více abstrahovanou verzi Cimrmanovy busty. „Odkazuje na jiný moment ze hry Lijavec, kdy se Cimrman tímto způsobem maskoval, když šel na maškarní,“ uvádí autoři.

Divadlo Járy Cimrmana bylo pro celou skupinu výtvarníků vynikající česká klasika. Novinkou to bylo pro Alisu Raff, ukrajinskou členku této výtvarné skupiny. Z jejího pohledu jde o specifický humor, pro jehož pochopení je potřeba proniknout do určitého historicko-kulturního pozadí České republiky.

Vítězné umělecké dílo teď budou na svém nejbližším zasedání vybírat frymburští zastupitelé. Důležité doporučení dá také výsledek plánované návštěvy přímo v herecké šatně Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Studenti herce po dohodě navštíví a o návrzích si krátce popovídají. „Zdeněk Svěrák i David Smoljak souhlasí. Nápad se jim líbí,“ uvádí ředitelka divadla Jana Rumlenová.

Městys Frymburk, kde žije zhruba 1500 lidí a ročně ho navštíví vyšší desítky tisíc spokojených turistů, nyní usiluje o zisk statusu lázeňského města, což by mělo ohromný efekt pro návštěvnost této lipenské perly zejména v období mimo letní a zimní sezónu. Pro zajímavost, od roku 1989 získalo tento lázeňský status pouze jedno město u nás.

„Na přelomu května a června snad vyjde již zákonná norma a Frymburk získá status Přírodních léčebných lázní, a následně do konce roku i status Lázeňského místa, což jsou přesné termíny, jak je obsahuje příslušný zákon. V tomto případě se ale nejedná o dílo Járy Cimrmana, ale mravenčí, více než 15 let trvající práci zdejšího dlouholetého starosty Oty Řezáče, podpořenou skvělou spoluprací s majitelem zdejšího Wellness hotelu Frymburk Bořkem Vágnerem, kde budou pro lázeňské hosty připraveny všechny procedury,“ v nově rekonstruovaném pavilonu uzavírá Pavel Pechoušek, destinační manažer z Turistického spolku Lipenska, který se stará o propagaci území od Stožce po Rožmberk.