V letech 1993 až 2016 zemřelo na českých silnicích celkově 25 526 osob, z toho 5 096 během letních prázdnin. Na červenec a srpen tak připadá rovná pětina celkového počtu obětí dopravních nehod. Zatímco během posledních 24 let připadá průměrně na jeden den 2,9 oběti nehod, o prázdninových měsících je to 3,4. To, že letní měsíce jsou nebezpečnější, než činí celoroční průměr, potvrzují i loňská statistická data. Zatímco denně umíralo v roce 2016 v průměru 1,5 osoby, v červenci a srpnu to bylo 1,9.

Na pozoru by se měli mít především motocyklisté. V letech 2006 až 2016 umírala o prázdninách průměrně celá třetina motorkářů z celého počtu usmrcených za rok. Loňský rok byl v tomto směru příznivější, podíl motocyklistů na celkovém počtu obětí prázdninových nehod byl zhruba pětinový. Dlouhodobě motocyklisté zaviní něco přes polovinu svých tragických nehod. V naprosté většině případů se jedná o havárie v důsledku nepřiměřené rychlosti jízdy. Naopak automobilisté motorkářům ublíží nejčastěji proto, že je nevidí nebo špatně odhadnou jejich rychlost či vzájemnou vzdálenost. Jedná se hlavně o nedání přednosti na křižovatce, kdy motocykl přijíždí po hlavní, nebo když auto odbočující vlevo nedá přednost protijedoucímu motorkáři, následuje přehlédnutí protijedoucího motocyklu při objíždění či předjíždění, přehlédnutí zezadu přijíždějícího motocyklisty při otáčení a také dochází k nezaregistrování protijedoucího motocyklu při předjíždění či objíždění. „Motocyklisté by proto měli jezdit výrazně defenzivně. Měli by se snažit být pro ostatní maximálně viditelní a pamatovat na pozice, kdy je řidiči automobilů mohou snadno přehlédnout, například tím, že se jezdec v jedné stopě nachází ve slepém úhlu, kam nedohlédnou,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

O prázdninách by měli být opatrní i cyklisté. Za posledních 11 let jich v uvedených letních měsících umíralo průměrně 28 procent z celoročního počtu. Pro cyklisty byly loňské prázdniny příznivější, jejich podíl na celkovém počtu obětí nehod byl „jen“ necelých 6 procent. Přesto však stále platí, že cyklisté jsou řazeni k nejohroženějším kategoriím účastníků silničního provozu. Ve svém zájmu by měli dbát na důsledné dodržování pravidel silničního provozu. A také na svou dostatečnou viditelnost. Automobilisté mohou snadno přehlédnout motorkáře, u cyklistů to platí o to více. Jsou menší, řidiči s nimi v provozu moc nepočítají, navíc jezdci na kole za dne nesvítí. „Bohužel však řada cyklistů jezdí po silnicích bez osvětlení i po setmění. Mnoho bylo uděláno pro zvýšení viditelnosti chodců. Statistiky jednoznačně dokládají snížení počtu obětí z jejich řad po zavedení povinnosti nosit vhodné reflexní doplňky. Neviditelní cyklisté tím, že se pohybují v jízdní dráze motorových vozidel, jsou oproti chodcům daleko ohroženější. Do nebezpečí ovšem dostávají i své motorizované kolegy, kteří se často na poslední chvíli snaží razantním úhybným manévrem střetu zabránit,“ říká Roman Budský. Bicyklisté by určitě měli odolat pokušení usedat za řídítka pod vlivem alkoholu. Jednak pro ně jako řidiče platí nulová tolerance, jednak i statistiky dokládají, že alkohol není jejich kamarád. Jestliže hladina alkoholu ve výši 0,8 promile zvyšuje riziko účasti řidiče automobilu na zaviněné dopravní nehodě zhruba 5x, u cyklisty je to až 20násobek. A s jeho těžkým zraněním k tomu. Navíc, jak dokazuje výzkum Johns Hopkins University v USA, je po jednom malém pivu (tj. při hladině alkoholu v krvi ve výši 0,2 promile) cyklista vystaven až šestkrát většímu riziku účasti v dopravní nehodě se zraněním. Stále více cyklistů používá při jízdě přilbu. Přesto však loni 72 procent obětí z jejich řad jelo bez helmy, v případě těžkých zranění to bylo 69 procent. „Ochrannou přilbu však nejednou nepoužily ani děti ve věku do 15 let. To se odráží i ve statistikách nehod, ze kterých vyplývá, že každý pátý těžce zraněný dětský bicyklista jel bez ochranné přilby, lehce zraněných bylo dokonce 44 procent,“ uvádí Roman Budský.

Tradičně bývá zvýšený počet tragických nehod pod vlivem alkoholu a případně dalších návykových látek očekáván v posledním měsíci roku. Mylně. Prosinec je v tomto ohledu naopak nejméně nebezpečný. V letech 2006-2016 zemřela během prosince v průměru jen 3 procenta z celkového počtu obětí nehod způsobených pod vlivem alkoholu. Nejnebezpečnější byly naopak letní prázdniny, kdy to bylo 23 procent. Teplé letní měsíce přímo vybízejí uhasit žízeň sklenkou piva, nejednou lidé sáhnou i po něčem ostřejším. A následně usedají nejen za volant či řídítka, ale v podnapilém stavu vyrážejí do provozu i jako chodci. „Pravidla silničního provozu v případě chodců sice výslovně nehovoří o nulové toleranci, avšak pro všechny účastníky silničního provozu platí bez výjimky, že se nesmí zúčastnit silničního provozu, pokud by jejich snížené tělesné nebo duševní schopnosti mohly ohrozit bezpečnost. A s tím, jak může vypadat výkon opilého chodce, se dozajista setkal každý z nás,“ dodává Budský.

Konečně je třeba pamatovat i na bezpečnost dětí. Letní měsíce jsou pro ně opravdu rekordně nebezpečné. V uplynulých 11 letech umíralo během letních prázdnin průměrně 29 procent všech usmrcených dětí. V naprosté většině případů přijdou děti o život cizí vinou. Za uvedené období zahynulo na českých silnicích 181 osob ve věku do 15 let, v drtivé většině případů cizí vinou. Nejvíce dětí – 97 – zemřelo jako spolujezdci v osobních automobilech. Už náraz v rychlosti 15 km/h může mít pro nepřipoutané dítě fatální následky. Při přepravě dětí je proto třeba důsledně pamatovat na řádné používání předepsaných zádržných systémů. „Přepravované dítě je třeba posadit do kvalitní a rozměrově vhodné autosedačky. Je také třeba dbát na jeho pečlivé a správné připoutání. Nedotažený či překroucený bezpečnostní pás může v případě kolize způsobit vážné zranění. Ovšem alfou a omegou bezpečné přepravy dítěte je zodpovědná jízda rodičů,“ uzavírá Roman Budský.