Program UNESCO Paměť světa vznikl v roce 1992 za účelem zvýšení povědomí o dokumentárním dědictví jako důležité součásti kulturního dědictví lidstva. Ustavil Mezinárodní registr Paměť světa pro dokumentární dědictví s celosvětovým významem, ve kterém má Česká republika zapsaných osm položek. K nim nyní přibyl Archiv Antonína Dvořáka a Mollova mapová sbírka.

Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje dokumentární dědictví po jednom z nejvýznamnějších světově proslulých skladatelů 19. století – Antonínu Dvořákovi (1841–1904), jehož dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období. Obsahuje většinu Dvořákových notových rukopisů, důležité jím autorizované opisy jeho skladeb a první vydání jeho děl, ale i soubor korespondence, diplomy, čestná jmenování, aj. Jedná se o svědectví o díle osobnosti, která přinesla jedinečné a inovativní postupy v hudební kompozici. Archiv je zároveň mimořádným svědectvím o hudební kultuře a postavení umělce ve 2. pol. 19 stol., která byla klíčovou etapou pro vývoj moderního světa.

Archiv je považován za součást kulturního dědictví České republiky, protože je svědectvím o Antonínu Dvořákovi jako jednom ze zakladatelů české hudební kultury a o jeho díle, které je reflektováno veřejností jako příspěvek českých zemí do světového kulturního pokladu. Sbírku je možné si prohlédnout v Českém muzeu hudby – Národním muzeu v Praze.

Mollova mapová sbírka představuje ojedinělý a výjimečně rozsáhlý doklad sběratelství map z doby raného osvícenství. Zahrnuje mapy a veduty od konce 16. století do 60. let 18. století, geograficky pokrývá rozsáhlé území zhruba v hranicích následujících dnešních států: Rakouska, České republiky, Slovinska, Německa, Švýcarska, Nizozemí, Lucemburska, Belgie, Itálie, Vatikánu, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Rumunska, Maďarska, Slovenska, okrajově také Moldávie, Bulharska, Ukrajiny a Francie. Řada plánů z oblasti České republiky, Rakouska, Maďarska, Slovenska, Rumunska, Slovinska, Chorvatska, Itálie a Bosny je rukopisných, jedná se tedy o unikátní vyobrazení daných území.

Jedinečnost sbírky spočívá také v zachované původní promyšlené struktuře vytvořené v polovině 18. století a doložené i původními rukopisnými katalogy. V případě některých oblastí (zejména Uher) představují časově první soupisy kartografických zpracování daných území. Správcem sbírky je Moravská zemská knihovna v Brně.

Případné další informace je možné dohledat ZDE a ZDE.