Z dozorové praxe Úřadu neustále vyplývá mnoho případů, kdy obchodní sdělení rozesílají odlišné subjekty, než kterým uživatel elektronického kontaktu poskytl svůj souhlas. Stále častěji jsou těmito odesílateli firmy ze zahraničních doménových adres. Problém často nastává u společností, které objednávají rozesílání obchodních sdělení u třetích stran, které deklarují snadnou a bezpečnou možnost jejich zasílání elektronickou cestou. Takové subjekty však zakázku často zadají dalším společnostem, mnohdy zahraničním.

Objednatel rozesílky tak poté ztrácí kontrolu nad tím, kdo rozesílku skutečně realizuje a zejména, zda jsou obchodní sdělení zasílána pouze na kontaktní údaje (elektronická adresa, telefonní číslo) adresátů, kteří udělili řádný souhlas k zasílání obchodních sdělení.

Společnosti, které si služby rozesílky objednávají, či je jiným způsobem iniciují (například využíváním služeb affiliate partnerů či využitím nástrojů lead marketingu), totiž mají stále povinnost doložit souhlasy adresátů obchodních sdělení nebo zajistit tyto souhlasy prostřednictvím rozesílací společnosti.

V rámci svých kontrol v roce 2019 se Úřad velmi často setkával s porušením zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, zapříčeným shora uvedenými okolnostmi. Zejména jde o případy, kdy nebylo prokázáno, že by faktičtí rozesílatelé disponovali náležitým souhlasem adresátů pro takové zasílání, a tedy, že by rozesílka probíhala podle zákona.

Úřad proto doporučuje, aby se firmy pouze nespoléhaly na ujištění třetí strany, že patřičnými souhlasy disponuje, ale aby si předem ověřovaly možnosti prokázání udělených souhlasů, včetně jejich přesného znění. Osoba udělující souhlas takové třetí straně musí vědět, pro jaký účel a jakému subjektu ho poskytuje, čeho se obchodní sdělení budou týkat nebo v čí prospěch budou zasílána.