Povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů nepatří mezi povinnosti obecného nařízení uložené všem správcům a zpracovatelům osobních údajů. V čl. 37 odst. 1 GDPR je tato povinnost stanovena jen pro tři okruhy správců a zpracovatelů. Konkrétně podle charakteru správce či charakteru zpracování jde o případy, kdy:

a) zpracování provádí orgán veřejné moci či veřejný subjekt,
b) hlavní činnost spočívá v rozsáhlém pravidelném a systematickém monitorování subjektů údajů,
c) hlavní činnost spočívá v rozsáhlém zpracování zvláštních kategorií osobních údajů (citlivých údajů) nebo osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech.

Z výše uvedeného nelze dovozovat, že povinnost jmenovat pověřence mají automaticky další organizace, které jsou zřizovány či přispívány veřejnými subjekty popsanými v písm. a), typicky městy či kraji.

Mezi zpracování, která nepodléhají povinnosti jmenovat pověřence, náleží běžné provozní činnosti domů dětí a mládeže, školních jídelen, muzeí, galerií, informačních center či zájmových spolků (např. dobrovolní hasiči obce, organizování volnočasových aktivit dětí a rodin).

Městům a krajům, které zřizují výše uvedené organizace nebo jim přispívají, lze doporučit zvážit, do jaké míry je nutné vynakládat prostředky na činnost dalšího (nepovinného) pověřence, namísto toho, aby takovým organizacím poskytovaly metodickou pomoc či konzultace prostřednictvím vlastního pověřence.

Další podrobnosti k pověřencům naleznete ZDE.