Až několik stovek uchazečů o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce ČR dosud projevilo zájem o členství ve volebních komisích. Jejich počty se liší region od regionu. Některé kraje hlásí jednotky, jiné desítky až stovky. Vzhledem k tomu, že přesná čísla nemá ÚP ČR k dispozici, jedná se o kvalifikované odhady jednotlivých kontaktních pracovišť a konečné počty se tak mohou ještě měnit.

„V případě, že uchazeči o zaměstnání projeví zájem být členem volební komise, jsou naši zaměstnanci připraveni vysvětlit jim vše, co se této oblasti týká. Jelikož se ale nejedná o nekolidující zaměstnání, a lidé nemají povinnost nám tuto činnost hlásit, je velmi těžké vyčíslit, kolik klientů ÚP ČR ji nakonec vykonávalo nebo vykonávat bude,“ říká generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Značnou část členů volebních komisí nominují politické strany. Teprve v případě, že není dosažen minimální počet členů okrskové volební komise (stanoví ho starosta s přihlédnutím k počtu voličů v okrsku), které delegují zástupci kandidujících politických stran či politických hnutí, může starosta na neobsazená místa jmenovat i další osoby. Organizátoři voleb oslovují většinou přímo místní občany nebo si vybírají „spolupracovníky“ na základě už předchozí zkušenosti. Jedná se například o brigádníky z řad studentů. Přesto zaměstnanci ÚP ČR v regionech jednají o této možnosti se zástupci měst a obcí a informují je podrobně o tom, jakým způsobem je možné uchazeče o zaměstnání v tomto ohledu využít.

V souvislosti s volbami mohou nastat dvě varianty – buď může být člověk členem okrskové volební komise, nebo se zapojí do činnosti při roznášení hlasovacích lístků. V prvním případě se jedná o zcela specifickou činnost, jejíž obsah stanoví zvláštní právní předpis a která nenaplňuje znaky závislé práce uvedené v § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Jednoduše řečeno – není možné ji vykonávat na základě pracovněprávního vztahu, tudíž ani na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.

Člen okrskové volební komise má podle volebních zákonů nárok na zvláštní odměnu za výkon této činnosti, nikoli však na mzdu nebo plat. Plátce odměny (tedy obec) není z hlediska odměňování v postavení zaměstnavatele a proto ani obec, ani dotyčný pracovník, nemají oznamovací povinnost vůči ÚP ČR. To platí bez ohledu na to, jestli člen komise ještě někde pracuje, podniká nebo se jedná o člověka, za kterého hradí pojistné stát (např. v případě uchazečů o zaměstnání). Po celou dobu, kdy uchazeč o zaměstnání vykonává funkci člena okrskové volební komise, může pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud mu na ni vznikl nárok. Z odměn členů volební komise se neplatí pojistné na zdravotní pojištění. Podrobná informace o nemocenském pojištění členů volebních komisí a o placení pojistného na sociální zabezpečení z jejich odměn je uveřejněna na webových stránkách zde.

Pokud jde o roznášení hlasovacích lístků, na které si starosta obce krátkodobě najme konkrétního zájemce, tato činnost už může vykazovat znaky závislé práce. Je tedy možné tuto činnost vykonávat v rámci pracovněprávního vztahu. V případě uchazeče o zaměstnání vedeného v evidenci ÚP ČR se může jednat o tzv. nekolidující zaměstnání, o kterém musí nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti informovat příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR. V případě uzavření dohody o provedení práce se jedná o překážku, která brání v tom, aby byl uchazeč o zaměstnání dále veden v evidenci Úřadu práce ČR. Přivýdělek při výkonu nekolidujícího zaměstnání je možný pouze na základě pracovního nebo služebního poměru anebo dohody o pracovní činnosti. Měsíční výdělek, resp. odměna, nesmí v tomto případě přesáhnout polovinu minimální mzdy. V současné době je minimální mzda 11 000 Kč, možnost měsíčního přivýdělku tedy činí max. 5 500 Kč hrubého. Uchazeči o zaměstnání, který pobírá podporu v nezaměstnanosti, ÚP ČR tuto podporu po dobu trvání právního vztahu, na základě kterého vykonává nekolidující zaměstnání, neposkytuje. Jakmile výše uvedený právní vztah skončí, začne mu ji úřad zase vyplácet.