Shrnutí sektorového šetření v oblasti nealkoholických nápojů

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na základě dozorové pravomoci dané zákonem o ochraně hospodářské soutěže zahájil dne 7. 10. 2016 sektorové šetření v oblasti nealkoholických nápojů v České republice. Důvodnou indicií pro provedení sektorového šetření byly zejména některé strukturální změny, které se v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje nealkoholických nápojů v posledních letech udály a které s ohledem na nízké obraty některých spojujících se soutěžitelů nepodléhaly ex-ante kontrole ze strany Úřadu.

Vlastní sektorové šetření Úřad realizoval ve dvou fázích. V první fázi oslovil dodavatele nealkoholických nápojů za účelem stanovení jejich tržních podílů a ověření postavení v oblasti velkoobchodního prodeje nealkoholických nápojů na území České republiky v období let 2013 až první poloviny 2016 a také nalezení možných protisoutěžních problémů, pokud dodavatelé takové na trhu vnímají. V druhé fázi se Úřad obrátil na největší odběratele nealkoholických nápojů (obchodní řetězce) za účelem zjištění nejen zastoupení jednotlivých dodavatelů a druhů nealkoholických nápojů v obchodních řetězcích, ale i smluvních podmínek sjednaných mezi dodavateli a odběrateli nealkoholických nápojů, včetně rabatů a jejich výše, formy či četnosti. Úřad oslovené odběratele rovněž vyzval k vyjádření se k podmínkám existujícím na trhu nealkoholických nápojů či ke sdělení možných praktik omezujících fungování hospodářské soutěže.

Jelikož námitky dodavatelů nealkoholických nápojů směřovaly ke dvěma rozdílným segmentům trhu nealkoholických nápojů, přistoupil Úřad i v rámci sektorového šetření k prvotnímu členění trhu nealkoholických nápojů dle místa jejich spotřeby, tedy na on-trade trh[1] a off-trade trh[2]. Tyto segmenty trhu se vyznačují rozdílnými charakteristikami danými nejen odlišnou výší cen nealkoholických nápojů pro konečné spotřebitele, odlišnými skupinami a jinou vyjednávací silou odběratelů – restaurace vs. obchodní řetězce, jinými tržními podíly dodavatelů, ale také tím, že na on-trade trhu se k obslužné konzumaci nápojů přidávají i další služby spojené s odpočinkem, zábavou, společenskými kontakty, konzumací jídla apod., přičemž u konečného spotřebitele vytváří určité vjemové pocity, které mu nemůže poskytnout maloobchodní prodej – off-trade trh.

Namítané praktiky v rámci on-trade trhu spočívaly v uzavření daného trhu či ztěžování přístupu na trh, což bylo dovozováno z jednání dodavatelů nealkoholických nápojů (včetně piva), kteří měli s odběrateli (restaurační zařízení, hospody, bary apod.) údajně sjednávat dohody o výlučných odběrech (někdy ve spojitosti s dodáním výčepního zařízení či vybavením provozovny) či o poskytnutí nižší nákupní ceny nealkoholických nápojů podmíněné výhradním odběrem piva. Jediným respondentem byl za tržní anomálii označen značný pokles prodejních cen nealkoholických nápojů údajně v důsledku zahájení prodeje ochucených nealkoholických nápojů jedné konkrétní značky.