Na letošní konferenci vystoupili zahraniční experti z WHO, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Centra pro tabák v Heidelbergu i domácí odborníci. Shodli se na nutnosti společného postupu, komunikace s veřejností a monitorování aktuálního vývoje v dané oblasti.

„Chceme apelovat především na zodpovědnost lidí při užívání legálních návykových látek. Cílem rozhodně není moralizování, ale upozornění na rizika, které užívání těchto látek s sebou může nést, zejména s ohledem na ochranu dětí a mladistvých. Chceme věcně informovat jak o dlouhodobém vývoji, tak o aktuální situaci v oblasti alkoholu a tabákových výrobků,“ řekla Jarmila Vedralová, národní koordinátorka pro protidrogovou politiku. „V rámci studie ESPAD z roku 2015 označilo celkem 89 procent šestnáctiletých alkoholické nápoje a tabákové výrobky jako velmi dostupné. Považuji také za nepříznivý trend nárůst užívání elektronických cigaret u dětí. I této oblasti se budeme prioritně věnovat,“ dodala.

Výsledky mnoha analýz poukazují na skutečnost, že Češi mají s pravidelným užíváním tabáku a alkoholu jak u dospělých, tak zejména u dětí v Evropské unii nadprůměrné zkušenosti. Věk naší první zkušenosti s alkoholem je v průměru ve dvanácti letech věku.  Průměrný věk prvního kouření klasických cigaret je 13 let. Česká republika na vývoj spotřeby alkoholických nápojů a tabákových výrobků reaguje zaváděním doporučených opatření.

„Alkohol v Česku představuje určitou tradici. Kultura pití je u nás dlouhá a alkohol je dostupný. Dokonce i studenti pravidelně do průzkumů uvádějí, že nemají problém si alkohol opatřit i bez občanky. Regulace je prakticky nulová. Alkohol je ve srovnání s vyspělými zeměmi pořád i poměrně levný. Naše země je navíc takovým alkoholovým turistickým rájem,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že se to ministerstvo ve spolupráci s odborníky snaží změnit a průběžně upozorňovat na rizika a škodlivost alkoholu i tabáku.

Mezi opatření s nejvyšším účinkem patří zvýšení ceny, omezení reklamy na alkohol, cílené preventivní programy, a to i na úrovni praktických lékařů a lékáren, nebo zvýšení represe při porušení zákazu konzumace za volantem.

Podle zprávy OECD jsou spotřební daně z alkoholu a tabáku v České republice nízké. Národní protidrogová koordinátorka považuje cenotvorbu za jedno z nejefektivnějších opatření vedoucí ke snížení dostupnosti: „Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol dlouhodobě doporučuje také OECD i WHO jako jedno ze stabilních a ověřených opatření. Zároveň nelze zůstávat pouze při něm, ale uchopit tuto problematiku komplexně, včetně posílení preventivních opatření a zajištění dostupnosti adiktologických služeb pro osoby se závislostním chováním,“ konstatovala Jarmila Vedralová.

Jedná-li se o společenské náklady, v případě tabáku se roční odhady společenských nákladů s ním spojených pohybují kolem 100 miliard korun, v případě alkoholu pak 59,1 miliardy korun. Jedná se o náklady, které zatěžují nejen české zdravotnictví, ale i celkově ekonomiku České republiky.

„Jako ministr zdravotnictví nemohu před škodami, které alkohol a tabák v oblasti veřejného zdraví působí, přivírat oči. Velmi podporujeme návrh zákona Ministerstva financí, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Návrh zahrnuje také zvýšení sazby spotřební daně u lihovin o 13 procent a u tabákových výrobků o 10 procent. V současnosti je návrh projednáván v Parlamentu a věřím, že se jej podaří brzy schválit,“ kvitoval ministr zdravotnictví Vojtěch potřebu zdanění.

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR aktuálně usiluje o to, aby došlo k úpravě pravidel pro regulaci reklamy na alkoholické nápoje, zejména s ohledem na dopad na děti a mladistvé. 

„Je důležité, aby reklama nevzbuzovala dojem, že alkohol má povzbuzující nebo uklidňující účinek a je prostředkem řešení osobních problémů. Reklama v současnosti vytváří dojem, že užívání alkoholických nápojů je běžnou součástí života a má pozitivní účinek. Tento typ reklamy má zásadní vliv na mladistvé, i kvůli tomu chceme reklamní sdělení regulovat,“ podotkl ministr zdravotnictví.

„Více než tabulky průměrné roční spotřeby alkoholu na obyvatele Česka, které mohou být ovlivněné nákupem levného alkoholu v České republice řidiči projíždějících kamionů, přeshraničními prodeji a turisty ze zahraničí bije do očí stále narůstající počet osob umírajících každoročně na diagnózu alkoholické onemocnění jater,“ řekl František Trantina z kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Ministerstvo zdravotnictví připravilo nový koncept adiktologických ambulancí, který již schválila na svém jednání minulý týden Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Jedná se o specializovaná zdravotnická zařízení, která budou poskytovat komplexní péči o pacienta. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v rámci dnešního zahájení konference Alkohol a tabák v ČR vyjádřil podporu všem existujícím ambulantním službám a zdůraznil především potřebu provázanosti s páteřními provozy, kterou si nová koncepce klade za cíl.

V roce 2018 zemřelo na alkoholické onemocnění jater 1 097 mužů a 422 žen. Pravidelně, od roku 1994, stoupá počet úmrtí na tuto diagnózu i přes nesporný pokrok v léčbě. V roce 1994 zemřelo na toto onemocnění 489 mužů a 106 žen, v roce 2003 už to bylo 758 mužů a 235 žen. Náklady zdravotních pojišťoven na léčbu alkoholového onemocnění jater se odhadují minimálně na jednu miliardu korun ročně.