Vladimír Wagner, který působí i na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, hovořil zejména o příčinách a průběhu katastrofy v japonské elektrárně Fukušima. Shrnul, jak vypadá likvidace následků po pěti letech od druhé největší havárie jaderné elektrárny v téměř šedesátileté historii využívání jaderné energetiky. Vycházel přitom i ze statistických dat: „Havárie sice nevedla k žádným přímým obětem na lidských životech, zatímco tsunami zavinila téměř 20 tisíc úmrtí. Ale způsobila významné ekonomické škody a sociální dopady v postižených oblastech. Nyní se většina obyvatel už může pomalu vracet do evakuovaných oblastí, ale kompletní likvidace následků bude trvat ještě řadu let.“Přednáška, které se zúčastnilo 50 lidí, byla zaměřena i na dopady havárie na jadernou energii a rozvoj bezpečnosti jaderných reaktorů.

ČSÚ sleduje vývoj v oblasti energetiky a pravidelně zveřejňuje data. „V roce 2014 se u nás vyrobilo 86 003 GWhelektrické energie, naprostá většina v parních a jaderných elektrárnách. Na celkové výrobě elektrické energie se jaderné elektrárny podílely 35,3 %. Z celkové výroby elektrické energie se vyvezlo zhruba 33 %,“ doplnila IvaRitschelová, předsedkyně ČSÚ.

Vladimír Wagner vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V Ústavu jaderné fyziky AV ČR se zabývá hlavně experimentálním studiem horké a husté jaderné hmoty v relativistických srážkách těžkých iontů.