Na vřesovištích také rozkvetl typicky časně jarní druh koniklec velkokvětý nebo divizna brunátná. „Kvetou ale i hrušně, slivoně, mirabelky, třešně, šípky, jahodníky, ostružiníky a dokonce i hlohy a tařice skalní. Neobvykle vypadají jabloně obalené zralými jablky a zároveň květy. Vypadá to, jako by vrcholilo jaro, přitom je podzim,“ popisuje botanik Radomír Němec.

Na zahradách ještě dozrávají rajčata a sklízí se ovoce, kterému se letos dařilo. A platí to i o tom exotickém. Například o fících. „Ty kromě obvyklé letní sklizně mají právě teď sklizeň druhou. V našich podmínkách obvykle druhá sklizeň na volně rostoucích fíkovnících nedozrává. Současný průběh počasí na jižní Moravě v ledasčem připomíná klima mnohem jižněji položených oblastí třeba na Balkáně,“ soudí Němec.

Za druhé kvetení rostlin může suchý průběh léta a pozdější vydatné deště. „Rostliny vyhodnotily suché léto jako období vegetačního klidu a následné deště jako nástup jara a vykvetly,“ vysvětluje Němec. Taková situace občas v našich klimatických podmínkách nastává. Podle Němce jsou dokonce známá historická pozorování, podle kterých v 70. letech začal kvést na podzim i šeřík.

Letošní rok byl celkově atypický, méně než obvykle na jaře kvetly orchideje a v létě vřes, ten naopak začal kvést již koncem jara. „Kvetly tak společně druhy, které se normálně v době květu neprolínají a vznikaly zajímavé kombinace. Nyní například kvete společně trnka a hloh,“ dodává Němec.