Pro libereckou zoo je to velký úspěch a známka toho, že se pásovcům v tamním pavilonu tropů daří. „Porody pásovců jsou i v českých zoologických zahradách poměrně běžné, vzácné jsou ale právě jejich odchovy. Samice se často po porodu přestane o mládě starat,“ říká zooložka Dorota Gremlicová. To byl případ i prvního mláděte, které se libereckým pásovcům kulovitým narodilo na podzim. Nezkušená samice se o něj tehdy nedokázala postarat a odchov se nezdařil.

„Pásovci všeobecně ne příliš dobře regulují tělesnou teplotu a mláďata jsou na její výkyvy obzvláště citlivá, proto je velice důležité poskytnout samici při odchovu dostatek materiálu na hnízdo. V prvních dnech po narození mláděte je možné vidět, jak ho matka přenáší na místo s ideální teplotou nebo si ho důkladně zahrabává,“ dodává ke složitosti odchovu Gremlicová.

Při narození vážil malý pásovec pouhých 90 gramů, ale dnes jeho váha dosahuje téměř půl kilogramu, také již vidí a pod dozorem matky pomalu prozkoumává expozici. Pohlaví mláděte zatím ale zůstává pro libereckou zoo tajemstvím. Při sebemenším vyrušení se totiž pevně stáčí do klubíčka a chovatelům tak neumožňuje ho důkladně prohlédnout.

Zoo Liberec začala s chovem pásovců kulovitých v dubnu roku 2020, kdy z brněnské zoologické zahrady přicestoval tehdy sedmiměsíční samec. O dva měsíce později k němu pak přibyla o rok starší samička, která se narodila v zoologické zahradě v Beauval ve Francii. V liberecké zoo společně obývají sdílenou expozici s ary hyacintovými v pavilonu tropů.

Pásovec kulovitý (Tolypeutes matacus)

Ve volné přírodě žije pásovec kulovitý v travnatých oblastech a mokřadech poblíž suchých lesů v Jižní Americe, a to ve státech Argentina, Bolívie, Brazílie a Paraguay. Jedná se o noční zvíře, které většinu času odpočívá v opuštěných norách jiných zvířat, například mravenečníků.

Na hřbetě má vyvinutý unikátní kostěný krunýř s vnější vrstvou z rohoviny, tvrdými štíty je ale krytá i jeho hlava a ocas. Takové „pancéřování“ je velmi efektivní, protože dokonale chrání měkké a zranitelné části těla pásovců. Zároveň se dokáže svinout do těsné koule, což ho dokonale ochrání před predátory. Mládě je dokonce schopné vytvořit kuličku o průměru pouhých pěti centimetrů.

Pásovec kulovitý je převážně hmyzožraví. Jeho obvyklou potravu v přírodě tvoří bezobratlí živočichové, zejména mravenci, termiti, ale rád si pochutná i na larvách brouků nebo třeba zralém ovoci.

Pásovci kulovití jsou samotářská zvířata. Pouze v období rozmnožování je možné pozorovat více jedinců pohromadě. Obvykle se jedná o několik samců pronásledujících samičku. Samice rodí většinou jedno mládě, které je zpočátku slepé (okolo 22 dní). Vyvíjí se však velmi rychle a po 72 dnech je už zcela samostatné. Pohlavně dospívá okolo jednoho roku života.

Tento druh je ve své domovině nejvíce ohrožen ničením životního prostředí, lovem pro maso a obchodem se zvířaty.

V lidské péči se dožívá 20-25 let.