Minimální mzda má za úkol zajistit lidem jak příjem z pracovní činnosti nad hranicí chudoby, tak dostatečnou motivaci k přijetí zaměstnání. V současné době patří minimální mzda v ČR mezi nejnižší v Evropské unii. Záměrem současné vlády při pravidelném zvyšování minimální mzdy je vytvoření podmínek pro postupné přiblížení výdělků v České republice mzdám, kterými jsou zaměstnanci odměňováni ve vyspělejších evropských zemích.

Za dob předchozích vlád minimální mzda tuto svou ekonomickou funkci, ani sociální ochranou funkci neplnila. Stagnovala s argumentem, že její zvyšování bude mít negativní dopad na zaměstnanost v ČR.

Dnes česká ekonomika díky hospodářské politice současné vlády prosperuje. Rostou jak mzdy zaměstnanců, tak současně počet pracovních míst a klesá nezaměstnanost. Obecný argument proti zvyšování minimální mzdy vyvrátil současný vývoj reálné ekonomiky i příslušné analýzy. Dosavadní trend zvyšování minimální mzdy za současné vlády přináší pozitivní dopady, a to nejen zlepšení sociální situace zaměstnanců, ale také prospívá české ekonomice. Podporuje posilování domácí spotřeby, a tím také ekonomický růst.

Vláda projedná kompromisní návrh vzešlý z tripartitních jednání na zvýšení základní sazby minimální mzdy na 11 tisíc korun, čímž by dosáhla přibližně úrovně 38,2 % průměrné mzdy.

Vláda chce i nadále pokračovat ve zvyšování minimální mzdy v souladu s cílem dosažení 40% úrovně průměrné mzdy, který si vytyčila v programovém prohlášení. Realističnost cíle potvrzuje i zpráva Mezinárodního měnového fondu (Cross-Country Report on Minimum Wages) s doporučením pro země střední a východní Evropy úroveň 45 % průměrné mzdy.

Úřad vlády v rámci diskuse o dopadech minimální mzdy vypracoval aktuální analýzu, která vyvrací možnost negativního vlivu na zaměstnanost a naopak potvrzuje pozitivní vliv na ekonomický růst, zlepšení sociální situace zaměstnanců a motivaci lidí získávat zaměstnání. Více viz příslušná analýza http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/minimalni-mzda.pdf.