Výdaje na biologickou léčbu klientů VZP s lupénkou stouply pětinásobně

15.10.2015 14:45 | Zprávy

Více než 200 milionů korun vydala v loňském roce VZP za biologickou léčbu svých klientů s lupénkou. To je téměř šestkrát více než před sedmi lety (35,2 milionu), od kdy je péče o pacienty s těžkou formou této nemoci soustředěna do specializovaných center. Právě biologická léčba umožňuje dostat komplikované případy dlouhodobě pod kontrolu. Nejde přitom jen o onemocnění kůže, jak bývá lupénka někdy mylně chápána, ale může s ní souviset celá řada dalších, často i velice vážných chorob. Ke konci loňského roku kvůli ní dokonce 2 396 lidí pobíralo invalidní důchod.

Výdaje na biologickou léčbu klientů VZP s lupénkou stouply pětinásobně
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova ústředí VZP v bývalém hotelu Flora

„Biologickou léčbou lze dosáhnout u psoriázy nejen dlouhodobé remise, ale i prevence výskytu dalších přidružených onemocnění – například zmírnění rizika kardiovaskulárních onemocnění, deprese a úzkosti. To vede ke snížení přímých a nepřímých nákladů a usnadňuje návrat pacientů do aktivního života,“ uvedl předseda České dermatovenerologické společnosti profesor Petr Arenberger.

Celkem loni VZP vydala za léčbu všech svých klientů s lupénkou skoro 350 milionů korun. Náklady na biologickou léčbu z toho představují více než 57 %. „Průměrné roční náklady na biologickou léčbu pro jednoho klienta jsou 287 tisíc korun,“ řekl náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Petr Honěk.

Počet klientů VZP s lupénkou a náklady na léčbu

 

 

Počet pacientů

Celkové náklady (v Kč)

Biologická léčba (v Kč)

Rok 2012

49 755

303 698 604

166 761 000

Rok 2013

48 948

328 182 558

193 449 000

Rok 2014

48 940

348 543 410

200 023 000

2012/2014

-1,64 %

+14,77 %

+19,95 %

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nákladná moderní terapie ovšem není vhodná pro každého – je přínosná skutečně jen pro mimořádně těžké případy. „Každému klientovi, kterému je biologická léčba v souladu s platnými kritérii indikována, ji VZP uhradí,“ zdůraznil Honěk. To potvrdil i profesor Arenberger. „Každý pacient, který je řádně indikován, konkrétní terapii dostane,“ konstatoval.

 

Průzkumy ukazují, že 80 % pacientů trpících závažnou psoriázou vnímá negativní dopad nemoci na svůj každodenní život. Nemocní zažívají pocity studu, trapnosti, pocit stigmatizace a nižší sebeúcty. O to, aby si tito lidé připadali jako rovnocenní členové společnosti, usiluje Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

„Jsem ráda, že i díky našim partnerům se nám v projektu ‚Navždy‘ již téměř rok daří šířit osvětu, že lupénka není kosmetický problém, ale závažné imunologické onemocnění,“ sdělila ředitelka fondu Hana Potměšilová. „V rámci vzdělávacích seminářů pro veřejnost, které ještě letos proběhnou v Praze, Ostravě, Liberci a Olomouci, nabízíme pacientům jak informace o nejmodernější léčbě, tak o tom, jak ze svého handicapu na trhu práce udělat výhodu,“ připomněla.

 

Fakta o lupénce (psoriáze)

·         Jedná se o chronické zánětlivé onemocnění.

·         Může se časem zhoršovat a vede ke kumulativnímu postižení v průběhu života.

·         Postihuje cca 2 % populace.

·         Objevuje se ve věku 15 až 30 let.

·         40–60 % pacientů má psoriázu v rodinné anamnéze.

·         Může ji zhoršovat např. stres, některé léky, infekce.

·         Způsobuje řadu přidružených onemocnění (diabetes, kardiovaskulární onemocnění, deprese, psoriatická artritida, hypertenze atd.).

·         80 % pacientů uvádí negativní dopad nemoci na svůj každodenní život.

·         30–50 % pacientů uvádí narušené sexuální vztahy.

·         U těžkých případů neléčené psoriázy bylo prokázáno zkrácení života mužů o 3,5 roku a žen o 4,4 roku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: VZP

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

Poděkováni ODS

Začal jsem manuálně pracovat v létě roku 1967, kdy mi bylo 15.let. Dnes v roce 2024, listopad musím pracovat stále. Jsem docentem na vysoké škole.Pracuji tedy 57 let. Bohužel musím! Myslíte že je to správné? Důvod je udržení alespoň průměrné životní úrovně. Děkuji za vysvětlení.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Platforma pro zdravý stavební zákon: Řešení DSŘ nedostatečně zohledňuje problémy při podávání žádostí z prvních měsíců

13:21 Platforma pro zdravý stavební zákon: Řešení DSŘ nedostatečně zohledňuje problémy při podávání žádostí z prvních měsíců

Vyjádření k bypassu digitalizace stavebního řízení