Zvýšení spotřební daně u alkoholických nápojů je jedním z nástrojů snížení jejich dostupnosti. Mezinárodní organizace, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Světová zdravotnická organizace (WHO), už opakovaně České republice v souvislosti s vysokým užíváním alkoholu doporučovaly přistoupit k efektivním opatřením, jako je i navýšení ceny alkoholu. Mezi opatření s nejvyšším účinkem dále patří omezení reklamy na alkohol, cílené preventivní programy nebo zvýšení kontroly dodržování zákazu konzumace alkoholu za volantem či zákazu prodeje alkoholu osobám pod 18 let.

Míra spotřeby alkoholu v posledních deseti letech setrvává na vysokých hodnotách. Podle dat OECD se s Francií dělíme o druhou příčku ve spotřebě čistého lihu na člověka za rok, která je 11,7 litru. Zhruba každý 10. Čech pije rizikově a věk naší první zkušenosti s alkoholem je v průměru 12 let. Výsledky mnoha analýz poukazují na skutečnost, že v Evropské unii máme s pitím alkoholických nápojů problémy a že alkohol je v rámci unie legální návykovou látkou číslo jedna a také velkým problémem z hlediska vzniku závislosti.

Od roku 2010 se nezvyšovala spotřební daň z lihu a průměrná mzda přitom vzrostla o více jak 44 %. S tímto růstem došlo také ke zvýšení dostupnosti lihovin. A to je jeden z důvodů, proč se zvýšení daně doporučuje.

Pokud porovnáme ekonomickou zátěž, tak celospolečenské náklady u alkoholu převyšují 59 miliard korun ročně, tedy zhruba 1,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ale spotřební daň pokryje jen desetinu této částky, což je naprosto neadekvátní. (data zpracoval Institut pro zdravotní ekonomiku iHETA)

Stejně tak kvituji navýšení spotřební daně u cigaret a hazardního hraní. Denně si v Česku zapálí cigaretu přes 2,5 milionu lidí a mezi dětmi ve věku 13–15 let je nejnověji odhadovaný podíl denních kuřáků 11,3 %. Co se týče hazardu, v ČR je přibližně 500 tisíc hráčů v riziku rozvoje problémového hráčství, z nich až kolem 100 tisíc ve vysokém riziku. Problémoví hráči trpí depresemi, úzkostmi, sebevražedností, průměrný hráč v léčbě prohrál za život přes 1,1 milionu Kč a zadlužil se do výše necelých 800 tisíc Kč.

Příjmy do státního rozpočtu z prodeje alkoholu, tabáku a hazardních her rozhodně nepokryjí náklady na sanaci celospolečenských škod jimi způsobenými.

Jarmila Vedralová
národní koordinátorka pro protidrogovou politiku