Rok 2017 byl pro ČNB především ve znamení ukončení kurzového závazku a postupného navracení měnové politiky k normálu. Vyhodnocení úspěšnosti kurzového závazku, který trval od 7. listopadu 2013 do 6. dubna 2017, se již stalo předmětem domácích i zahraničních analýz a jsem přesvědčen, že zájem o toto téma přetrvá i v budoucnu. Již nyní však lze konstatovat, že závazek přinesl české ekonomice to, co od něj ČNB očekávala: nejprve přeťal spirálu deflačních očekávání a oslabil silné dezinflační tlaky a následně přispěl k oživení ekonomiky a k tvorbě nových pracovních míst. V konečném důsledku tak uspíšil návrat inflace k našemu inflačnímu cíli.

Přes všechny tyto prokazatelné přínosy bychom nemohli závazek vyhodnotit jako jednoznačně úspěšný, pokud by se po jeho ukončení dostavilo období nadměrného kolísání kurzu koruny, případně dalších makroekonomických veličin. I když jsme byli připraveni případnému rozkolísání vývoje svými nástroji čelit, žádné z potenciálních rizik se nakonec nenaplnilo a ukončení závazku proběhlo hladce. Po relativně krátkém období mírně zvýšené volatility se kurz stabilizoval a ve zbytku roku koruna vůči euru pozvolna, jen s několika přestávkami, zhodnocovala. Tento úspěch byl výsledkem naší předvídatelné politiky založené na otevřené komunikaci, i když připouštím, že k úspěšnému ukončení kurzového závazku zčásti přispěla i určitá dávka štěstí. To však nic nemění na tom, že se chmurné předpovědi kritiků ČNB nenaplnily a že tím byl dovršen celkový zdar tohoto po téměř tři a půl roku používaného nekonvenčního nástroje měnové politiky. Dostatečně o tom svědčí ocenění ze strany odborné i laické veřejnosti. Jsem si jist, že naše zkušenost s používáním kurzu jako nekonvenčního nástroje měnové politiky, včetně způsobu jeho ukončení, může být zajímavá a v budoucnu užitečná i pro jiné centrální banky.

Přetrvávání inflačních tlaků v důsledku rychlého růstu mezd a celé ekonomiky v situaci, kdy koruna posilovala relativně pozvolna, nám v druhé polovině roku umožnilo zahájit proces návratu měnové politiky k normálu. Tím se rozumí opětovné využívání úrokových sazeb jakožto základního nástroje naší měnové politiky. K prvnímu zvýšení sazeb jsme přikročili začátkem srpna a stali se tak první centrální bankou v Evropě a třetí ve vyspělých ekonomikách, která úrokovou sazbu po mnoha letech opět zvýšila. Druhé zvýšení sazeb následovalo začátkem listopadu. I když návrat k rovnovážným úrokovým sazbám bude pokračovat i v příštích letech, lze konstatovat, že z hlediska měnové politiky jsme právě v roce 2017 položili základy definitivního překonání důsledků krizového vývoje v období 2008–2013.

Díky růstu úrokových sazeb se naše měnová politika začala v roce 2017 vracet do souladu s naší makroobezřetnostní politikou, jejíž zpřísňování začalo již v předchozích letech. Ke zpřísňování jsme přikročili kvůli množícím se známkám přehřívání určitých částí ekonomiky. Měli jsme obavu zejména z rychlého růstu cen rezidenčních nemovitostí a z rostoucích objemů poskytnutých hypotečních úvěrů. Stále intenzivnější využívání makroobezřetnostních nástrojů v rostoucím počtu zemí je jedním z důsledků finanční krize. Potvrzuje se tím známá pravda, že všechno zlé (finanční krize) je pro něco dobré (zavádění propracovanějších nástrojů, které jí mají předcházet). Považuji za velmi užitečné, že k proticyklickému ovlivňování naší ekonomiky a k zajišťování její finanční stability máme k dispozici dva okruhy nástrojů, které se vzájemně doplňují a posilují. Možnost začít tlumit rizika přehřívání některých segmentů finančního trhu již v době, kdy měnová politika zůstávala kvůli přetrvávající nízké inflaci „připoutána“ k nulovým úrokovým sazbám a ke kurzovému závazku, se ukázala jako mimořádně přínosná.

I tak však považujeme za důležité, aby se nám podařilo prosadit převedení některých makroobezřetnostních nástrojů z „měkké“ podoby pouhých doporučení bankám do formy vynutitelné zákonem. Jmenovitě se to týká našich úvěrových ukazatelů k řízení rizik spojených s poskytováním úvěrů zajištěných nemovitostmi. Vzhledem k tomu, že toto naše přání zůstalo v roce 2017 z důvodu blížících se voleb do Poslanecké sněmovny českými zákonodárci nevyslyšeno, budeme znovu usilovat o jeho legislativní ukotvení. Máme-li nést plnou zodpovědnost za stabilitu finančního sektoru, je nezbytné, aby pro to byly vytvořeny potřebné právní předpoklady, včetně vynutitelných nástrojů.

Tato Výroční zpráva přibližuje nejdůležitější věcné, organizační, provozní i personální změny, ke kterým v ČNB v roce 2017 došlo. Jejich cílem bylo aktivně reagovat na měnící se prostředí, jít vstříc nejnovějším domácím i zahraničním výzvám a posílit profesionalitu a transparentnost této instituce. Věřím, že důvěryhodnost, které se u veřejnosti dlouhodobě těšíme, jsme v roce 2017 svými kroky a rozhodnutími ještě dále zvýšili.

Jiří Rusnok
guvernér

Výroční zpráva ČNB za rok 2017 najdete ZDE.