Většina kočkovitých šelem patří mezi samotářská zvířata. Samec se se samicí potkává pouze v době říje, kdy dojde k páření, a poté se oba opět rozcházejí. Péče o mláďata pak zajišťuje výhradně samice. Naše dlouholeté chovatelské zkušenosti však ukazují, že u některých druhů malých kočkovitých šelem nejenže fungují páry společně mimo období péče o mláďata, ale dokonce i v době odchovu mláďat. Z chovatelského hlediska je dalším zajímavým aspektem i to, že samec s výchovou mláďat pomáhá.

Možná i oddělení Huberta bylo pro Nelu stresující, a proto se některé odchovy nepodařily. Společná péče probíhá doposud bez komplikací a pevně věříme, že přispěje k větší pohodě jak samice, tak i celé rodiny. Ošetřovatelé pozorovali, jak si otec s mládětem dokonce i hraje. Letošní mládě by se tak stalo osmým úspěšně odchovaným kotětem a prvním ve společné péči obou rodičů.

Naproti tomu u páru rysů karpatských je společné soužití i společná péče o mláďata v Zoo Ostrava několik let odzkoušená a potvrzená. Samice Bathory a samec Drákula společně vychovali již devět mláďat. 7. května se jim narodila další dvě, u nichž už pohlaví známe – oba jsou to kluci. V současné době jsou již rysata dobře pozorovatelná, často lehávají na velkém pařezu v přední části výběhu. Jelikož je přirozeným prostředím rysa les, je i výběh ostravských rysů porostlý stromky a keři, takže návštěvníci mají možnost pozorovat tuto vzácnou evropskou šelmu v jeho domovském prostředí. Ve volné přírodě je rys pozorovatelný jen stěží. Jednak pro svou plachost a obezřetnost, jednak pro své nenápadné zbarvení srsti, díky kterému dokonale splyne s okolím, zejména ale kvůli jeho nízké početnosti. Rys byl v minulosti stejně jako ostatní velké evropské šelmy (vlci a medvědi) pronásledován člověkem do té míry, že na mnohých místech úplně vymizel (byl vystřílen). V české přírodě byl rys vyhuben už na konci 19. století. Teprve přísná ochrana a repatriační projekty vedly k návratu těchto zvířat do naší přírody.

Také ostravská zoologická zahrada se podílí na záchraně rysa karpatského.  V letech 1970 až 1992 byl realizován projekt návratu rysa do české přírody a na další místa v Evropě. Projekt spočíval v tom, že na Slovensku, kde divocí rysi přežívali, se legálně odchytávala mláďata a ta se převážela právě do naší zoo. Zde nějakou dobu pobývala a poté byla vypouštěna na Šumavě, v Německu, Rakousku, Slovinsku, Itálii, Francii a Švýcarsku. Tento repatriační projekt byl tehdy velmi úspěšný a i díky němu se rysi opět rozšířili na mnoho míst Evropy. V roce 2008 se ostravská zoo zapojila do projektu Návrat rysov, který tentokrát probíhá na Slovensku v oblasti Velké Fatry. V tomto roce poskytla zoo slovenským kolegům dvě mláďata, rovněž potomky Bathory a Drákuly, která byla v oblasti vypuštěna a zároveň se stala hlavními hrdiny filmu, jenž byl součástí mediální kampaně upozorňující na klesající stavy těchto vzácných šelem ve volné přírodě.