K dispozici mají dvouhektarovou aklimatizační ohradu, která tvoří jen malou část z celkových zhruba sto dvaceti hektarů pastviny Traviny u Benátek nad Jizerou

„Zdravotní stav všech sedmi zubřích samic je dobrý. Po náročném transportu žádná z nich nekulhá ani nejeví známky jiného poranění,“ konstatuje Karel Bendl, ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou, která zajišťuje chovatelský dohled nad zvířaty.

„V prvních dnech po transportu bylo vidět, že zvířata potřebovala doplnit tekutiny, byla velmi žíznivá. Teď už napajedla vyhledávají méně,“ doplnil Karel Bendl. Podle jeho slov se drží pohromadě skupina šesti samic, sedmá zůstává poněkud stranou. Nejsilnější samice se stala vůdkyní stáda a ostatní v případě potřeby „rovná“.  

„Stádo zubrů se pase jak v otevřené, travnaté části lokality, tak okusuje mladé borové porosty. Stádo si také vyšlapalo první stezky v místech, kudy nejčastěji prochází,“ pokračuje Karel Bendl.

Zubři pocházejí ze tří polských rezervací Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy. Do Česka přijeli v neděli. Rezervace se tak stala vůbec prvním místem na světě, kde mohou návštěvníci v rámci lokality se dvěma pastvinami vidět zubry, divoké koně a zpětně šlechtěné pratury. K sedmi samicím se v příštích dnech připojí ještě samec. Přesný termín příjezdu polští ochránci ještě neupřesnili. Do konce roku se k zubrům připojí také druhé stádo divokých koní, které přijede z anglického Exmooru.

O všechna zvířata se budou i nadále starat pracovníci Správy městských lesů Benátky nad Jizerou. „Spolupráce s benáteckými lesy v pozitivním smyslu překonala naše očekávání. Jejich pracovníci jsou velmi obětaví, ke zvířatům jezdí i ve svém volném čase a především neustále přemýšlejí o možných vylepšeních technického zázemí na pastvině,“ ocenil spolupráci Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Cílem návratu velkých kopytníků je nejenom vracet do přírody původní druhy velkých zvířat, ale především s jejich pomocí chránit a obnovovat ohrožené stepní biotopy s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů, které se s nimi vyvíjely po tisíce let. 

První část rezervace otevřela společnost Česká krajina letos v lednu. Do lokality Pod Benáteckým vrchem u města Milovice tehdy přivezla první skupinu divokých koní z Anglie. V říjnu je pak doplnila skupina šesti zpětně šlechtěných praturů dovezených z Holandska. S lokalitou na Travinách tak rozloha rezervace na území bývalého vojenského prostoru dosáhne přibližně sto šedesáti hektarů. Zprávy o vzniku rezervace obletěly svět a přinesla je sdělovací prostředky na pěti kontinentech, včetně prestižních médií jako New York Times, Washington Post nebo BBC.   

Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

Na péči o zubry může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.

O společnosti Česká krajina: Ochranářskou společnost Česká krajina (www.ceska-krajina.cz) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.