Nejrůznější informace o jejich preferencích, nákupech, poloze a používaných zařízeních nebo o duševním a fyzickém zdraví, sexuální orientaci a politických názorech jsou shromažďovány, propojovány a používány k cílení reklamy. Spotřebitelská organizace dTest společně se svými evropskými partnery proto zahajuje kampaň Stop reklamnímu šmírování.

Nejen čeští spotřebitelé jsou překvapováni tím, že dostávají nabídky zboží a služeb, které souvisejí s jejich chováním v online světě. Mají pocit, že vidí jen reklamy, které jsou vhodné přímo pro ně. „Z chování na internetu je totiž patrno daleko více věcí, než které jsou ochotni si připustit. To, kdo jsou, co chtějí, jaké jsou jejich záliby a s kým se stýkají, je zřejmé z mnoha kroků, které na internetu spotřebitelé činí neustále. Svět cílené reklamy založené na sledování uživatelů přerostl do obrovských rozměrů a údaje o každém z nich jsou zpeněžovány,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Zpráva norské spotřebitelské organizace zveřejněná právě dnes pod názvem „Je čas zakázat reklamu založenou na sledování“ odhaluje řadu škodlivých důsledků, které může mít taková reklama pro každého jednotlivého spotřebitele i pro celou společnost. Jaké to jsou? ?

• Manipulace. Zadavatelé reklamy, kteří o uživatelích mají rozsáhlé a důvěrné znalosti, mohou svá sdělení přizpůsobovat tak, aby je zasáhla ve vhodnou dobu a správným způsobem.

• Diskriminace. „Nepřehlednost a automatizace reklamních systémů založených na sledování zvyšují riziko diskriminace, například vyloučením spotřebitelů na základě jejich příjmu, pohlaví, rasy, etnického původu, sexuální orientace, politického názoru nebo tím, že někteří spotřebitelé prostě zaplatí za výrobky nebo služby více než jiní,“ popisuje Eduarda Hekšová.

• Dezinformace. Nedostatečná kontrola toho, kde se reklamy zobrazují, podporuje a financuje weby šířící nepravdivý či pro společnost škodlivý obsah. Fake news se tak stávají čím dál tím více palčivým problémem.

• Narušování hospodářské soutěže. Současný model zvýhodňuje společnosti, které shromažďují a zpracovávají velké množství dat o spotřebitelích. To ztěžuje soutěž menším podnikatelům a těm, kteří respektují práva a soukromí spotřebitelů.

• Bezpečnostní rizika. Pokud tisíce společností shromažďují a zpracovávají obrovská množství osobních dat, zvyšuje se riziko krádeže identity, podvodů a vydírání.

• Porušování soukromí. Shromažďování a využívání osobních údajů probíhá prakticky bez jakékoliv kontroly, a to jak ze strany známých platforem, tak i společností, které většina spotřebitelů vůbec nezná. Pro běžného člověka je téměř nemožné zjistit, jaké údaje jsou o něm shromažďovány, s kým jsou sdíleny a jak mohou být použity.

„Je velmi obtížné definovat a popsat všechny negativní důsledky současného modelu cílené reklamy založené na sledování chování uživatelů na internetu,“ uvádí Eduarda Hekšová. A dodává: „Přitom alternativní reklamní modely existují. Nabízí se například reklama kontextová, kdy k obsahu webové stránky věnované automobilům je přiřazena reklama na autoservisy, autodoplňky, navigace, cestování a podobně.“

Pro zajištění ochrany soukromí spotřebitelů a jejich svobodného rozhodování ohledně pořízení určitého zboží či služeb je nutné s těmito šmírovacími praktikami na internetu skončit. Spotřebitelská organizace dTest společně s dalšími evropskými spotřebitelskými organizacemi spouští novou kampaň Stop reklamnímu šmírování, kterou mohou spotřebitelé podpořit, a dát tak najevo, že chtějí postupné ukončování a poté úplný zákaz využívání cílené reklamy založené na sledování. Cílem kampaně je také dosažení nezbytných změn v evropské i české legislativě.