V průběhu zimy proto odborníci doporučují „déčko“ doplňovat i jinak. Časopis dTest prověřil 28 různých doplňků stravy s vitamínem D. Většina výrobků prošla se ctí, několik z nich však mělo problém dodržet slibované množství uvedené na etiketě.

Vitamín D neboli kalciferol se v posledních letech v médiích často skloňuje. Důvodem je skutečnost, že nedostatkem vitamínu D trpí většina české populace. Podle informací Ministerstva zdravotnictví je to 60 až 75 % Čechů, kterým tento vitamín důležitý pro správné fungování imunitního systému chybí.

Existuje několik možností, jak vitamín do těla dostat - sluněním, stravou bohatou na tučné mořské ryby nebo doplňky stravy. A právě na poslední zmiňované se zaměřila redakce časopisu dTest. „Přípravky v hojné míře nabízejí jak lékárny, tak drogerie. My jsme do laboratoře poslali 28 vzorků, abychom zjistili, kolik vitamínů obsahují a jestli zjištěné množství odpovídá údajům na etiketě,“ uvedla k testování šéfredaktorka časopisu Hana Hoffmannová.

Testované doplňky se nacházely v několika podobách – jako lisované tablety, tobolky naplněné sypkým práškem, želatinové olejové kapsle, kapky nebo sprej, přičemž některé z nich byly určené i dětem.

V testech se zjišťovalo, zda hodnota vitamínu D odpovídá údaji uvedeném na obalu, –  jaké množství vitamínu D se nachází v jednom gramu doplňku stravy (uváděné v mezinárodních jednotkách IU) a kolik ho poskytuje denní dávka doporučená výrobcem. Co se týká koncentrace vitamínu, ta se u tablet a práškových tobolek pohybovala zhruba od 300 do 11 000 IU, u kapslí a kapek od 500 do 25 500 IU. Je ale nutné zmínit, že tablety jsou kvůli nezbytným plnidlům vždy těžší než olejové kapky a koncentrace vitamínu u nich z principu bývá nižší.

Do hodnocení se započítávalo také množství vitamínu, které se dostane do těla, pokud se budeme řídit doporučeným dávkováním na etiketě nebo příbalovém letáku. Ve většině případů šlo o spotřebitelsky přívětivé dávkování v počtu jedna kapka/tableta/kapsle denně. Teoreticky se lze vitamínem D i předávkovat, proto je nutné číst informace o užívání velmi pečlivě – někdy se totiž doporučuje i jiné dávkování, např. jedna tableta obden. Jako nejvyšší přijatelný denní příjem uvádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin 4000 IU, nad tuto hranici už nemusí být suplementace bezpečná a může vést až k symptomům předávkování. Žádný z testovaných výrobků tuto horní hranici nepřesáhl, nejvyšší denní dávku vitamínu D měly tablety Dr. Theiss Detritin 2000 (4565 IU ve 2 tabletách, výrobce doporučuje jednu až dvě denně). 

Na opačném konci hodnoticí škály se umístily práškové tobolky Biomin Vitamin D3 Basic, které s naměřenými 359 IU v denní dávce nepokryjí ani 400 IU, což je nejnižší doporučený denní příjem.

„Dodržení údajů, které uvádí obal, je zákonná povinnost každého výrobce potravin. Nejinak je tomu u doplňků stravy, které formálně potravinami jsou. Považujeme proto za samozřejmé, že hodnoty uvedené na etiketě budou odpovídat hodnotám zjištěným v laboratoři,“ vysvětlila za dTest Hana Hoffmannová. Ve většině případů redakce časopisu udělila testovaným výrobkům velmi dobré známky. Získaly je ty doplňky, které deklarovanou hodnotu vitamínu dodržely i s přihlédnutím k nejistotě měření. Pěti suplementům byly uděleny dostatečné známky a jediným propadlíkem testu se staly kapky Terezia D3 Baby, u nichž zjištěné množství vitamínu D neodpovídalo deklaraci, ani když se jim přičetla k dobru nejistota měření.