Širší konsensus
Místopředseda sněmovního Zahraničního výboru David Šeich z ODS míní, že nebezpečí Íránu je značné a je třeba velkého tlaku na tuto zemi, aby jaderný program opustila. Šeich míní, že pokud by chtěl Izrael zaútočit, měl by si vytvořit širší platformu.
Psali jsme:
Kuvajt nevěří, že ho zbombarduje Írán atomovkou, prozradil Klaus
„Nebylo dobré, aby do takového zásahu šla jenom jedna země, protože takový zásah může destabilizovat celý region. Bylo by vhodné, aby byl postup koordinován se spojenými státy a západními velmocemi Francií a Velkou Británií. Postoj České republiky by potom měl být právě založen na tom, zda půjde o unilaterální akci, či o širší platformu dalších zemí či mezinárodních organizací," řekl ParlamentnímListům.cz David Šeich.
Výbuch. Pak už nemusí být nic
„Takový útok jen povede k eskalaci konfliktu. Je třeba nadále se pokoušet řešit věc diplomatickými prostředky. Věřím, že k útoku nedojde a prohlášení izraelských představitelů mají jenom ukázat svaly a sílu. A postoj České republiky k případnému konfliktu? Nedovedu si představit, že k takovému konfliktu dojde. Jestli k němu dojde, může se válečný požár rozšířit a Česká republika už třeba nebude muset mít žádnou pozici," hrozí se místopředsedkyně zahraničního výboru Kateřina Konečná Konečná z KSČM.
Čtěte také: KSČM neprosadila zrušení zákazu dodávek do íránského Búšehru
Podle místopředsedy zahraničního výboru Jana Hamáčka z ČSSD nemá situace vojenské řešení. „Íránská zařízení jsou dobře chráněna hluboko pod zemí, konvenční zbraně je nemohou poškodit. Muselo by se jedině jednat o útok jadernými zbraněmi. Útok by byl obrovskou chybou a znamenal by výbuch násilí v dané oblasti. Nechci spekulovat, co by pak měla dělat Česká republika," uvedl Hamáček.
Obavy Izraele z Íránu jsou oprávněné
Místopředseda Výboru pro obranu a bezpečnost a místopředseda poslaneckého klubu Věcí veřejných Viktor Paggio chápe znepokojení Izraelců na základě informací ze zprávy agentury pro atomovou energii. „Írán již několikrát prohlásil, že Stát Izrael nemá na mapě co dělat. Je tedy opravdu možné, že Izrael zaútočí a nebylo by se co divit. Již v minulosti zničili Izraelci například jaderný reaktor v iráckém Osiraku v době vlády Saddáma Husajna," řekl Paggio.
„Zpráva MAAE je velmi kritická a přináší důkazy o snaze vytvořit jadernou zbraň. Izrael se cítí právem v celé oblasti velmi osamocen. Nikdo dnes nemá ambice vést novou válku, ať už jde o otázku voleb či cen ropy. Ve hře zůstávají všechny možné způsoby řešení včetně vojenského útoku či zpřísnění mezinárodních sankcí. Přeji si, aby v tom Česká republika společně s mezinárodním společenstvím nenechala Izrael osamocený," řekl redakci předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti, člen zahraniční¨ho výboru a první místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Bauer.
Psali jsme: Česko je stále spojencem Izraele, uklidňoval Schwarzenberg
Místopředseda zahraničního výboru Rom Kostřica z TOP 09 věří, že se ze strany Izraele jedná pouze o zastrašování. Problém by podle něho neměl být řešen pomocí síly. „Česká republika by podle mě neměla zaujímat pozici osamoceně. Měla by vzniknout jednotná pozice Evropské unie či NATO. Každopádně věřím, že k útoku nedojde," uvedl Kostřica.
Izrael útok nepřipravuje
Experti na bezpečnost a mezinárodní politiku útok Izraele neočekávají. „Neočekávám, že k útoku dojde. Pokud by se opravdu připravoval úder, tak v utajení a mlčelo by se o něm. Podle mě se jedná o snahu utlumit aktivity Íránu například v Iráku, kde je velká šíítská menšina a kde je Írán velmi aktivní a po odchodu Američanů bude zřejmě ještě aktivnější. Jedná se podle mě spíše o snahu demonstrovat sílu. Již nyní dochází k sabotážím na íránském programu pomocí kybernetických útoků. Pokud by k útoku došlo, tak by měla být pozice České republiky neutrální. Útoku se nezúčastnit, ale Izrael neodsuzovat," řekl redakci premiérův poradce pro zahraniční politiku Roman Joch.
Čtěte také: Roman Joch: Svět v roce 2050 - Zaplaví muslimové Evropu?
Ředitel Centra transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut a odborník na bezpečnostní studia Jan Jireš míní, že Izrael nemá dostatečné kapacity na provedení samostatného útoku proti íránským jaderným zařízením, aby byl takový útok úspěšný a íránský jaderný program byl skutečně eliminován.
Jednorázový úder nic nevyřeší
„Už není rok 1967 ani 1981 a konvenční izraelské vojenské kapacity jsou dnes v relativním porovnání mnohem slabší, než dříve. Íránský jaderný program je navíc rozsáhlejší a komplexnější, než byl třeba jaderný program Iráku, íránská jaderná zařízení jsou často dobře chráněna pod zemí a je naivní myslet si, že jednorázový letecký útok pár izraelských stíhaček by jej dokázal zlikvidovat," řekl ParlamentnímListům.cz Jireš.
Čtěte také: Odborníci: Zeman byl proizraelský, Paroubek ne. John? Nevíme
Jedinou uskutečnitelnou formou vojenského řešení je podle něho společný útok případné koalice Izraele, Spojených států a možná někoho dalšího. Pro vytvoření takové koalice však dnes nejsou podle Jireše politické předpoklady.
Obamovi se do toho chtít nebude a Izrael blufuje
„Nesmělo by se navíc jednat o jednorázový útok, ale o delší bombardovací kampaň. Spojené státy však v současné situaci vojenské řešení odmítají - koneckonců co zásadního se teď změnilo, tedy kromě toho, že irácký vzdušný prostor už nebude pro Izraelce "zablokovaný" americko-iráckou smlouvou? Obama v žádném případě nepůjde s Izraelem do války proti Íránu - je rok před volbami, americká ekonomika je v rejži, americká veřejnost další vojenské intervence v zahraničí odmítá, obzvláště pokud by se jednalo o tak zásadní intervenci s naprosto nejistým výsledkem. Obama sám je k vojenským intervencím velmi skeptický, viz Libye, a navíc není jasné, co by se stalo, kdyby pouhý letecký úder nestačil, jako že by asi nestačil. Představa amerických vojáků na zemi v Íránu je zcela, zcela nereálná," upozorňuje Jireš.
Psali jsme: Klausův Jakl se chytil s Nečasovým Jochem. Kvůli 11. září v USA
K případné koalici Izrael-USA by se navíc podle Jireše nikdo další nepřipojil. Útok by měl velmi nízkou mezinárodní legitimitu a obě země by se dostaly do izolace. „Z toho vyplývá, že Izrael blufuje, jako už koneckonců několikrát předtím - k údajnému izraelskému útoku se přece už několikrát ´schylovalo´. Nelze vyloučit, že z propagandistických důvodů pár izraelských stíhaček rozbombarduje nějaký pofidérní íránský cíl a bude riskovat íránskou odvetu. Jaderný program Íránu to ale reálně nijak neohrozí, naopak to íránskou vládu bude ještě víc motivovat k tomu, aby vývoj urychlil. USA se ale takový nápad budou snažit Izraeli rozmluvit," míní Jireš.
ČR se bude držet zpátky
„K útoku na Írán nedojde - ani k samostatnému izraelskému, ani ke koaličnímu se Spojenými státy. ČR se spolu se svými spojenci v NATO a EU musí snažit o to, aby k němu nedošlo. Pokud by ale přece jen hypoteticky došlo k jednostrannému izraelskému útoku, ČR se to nebude týkat, maximálně by se mohla spolu s NATO a EU podílet na zprostředkování a pokud by došlo ke koaličnímu útoku, ČR se ho stejně nebude moci účastnit, protože k tomu nemá potřebné vojenské schopnosti a už vůbec ne politickou vůli, jediným rozumným přístupem pro ČR v takové situaci bude respektovat společnou pozici EU, pokud se nějaká vytvoří, ČR nemá ani zájem ani vůli ani prostředky k zaujetí nějaké samostatné pozice, pokud se nebude jednat jen o obvyklé rétorické plácnutí do vody," uzavřel Jireš.
Psali jsme: Padne-li Izrael, padne i Evropa. V Praze zavlály izraelské vlajky
Izrael minulý týden provedl testy pasivní obrany simulující útok konvenčními i nekonvenčními raketami na Tel Aviv. Vyzkoušel i balistickou raketu s novým pohonným systémem. Írán pohrozil Izraeli, že ho v případě útoku potrestá.
Kdo má jaderné zbraně
Britský list Daily Mail napsal minulý týden, že Spojené státy s Velkou Británií připravují společný útok na Írán. Americký prezident Barack Obama na jednání zemí G20 uvedl, že se USA s Francií shodly na společném vyvíjení „bezprecedentního tlaku" na to, aby Írán plnil závazky plynoucí z jeho jaderného programu, který sám Írán deklaruje jako mírový.
Psali jsme: Už i české poslance zajímá Egypt. Vědí tolik jako Ransdorf?
Během dvacátého století se jadernou zbraň podařilo získat Spojeným státům, Sovětskému svazu, Velké Británii, Francii, Číně, Indii a Pákistánu. Severní Korea se k vlastnictví jaderných zbraní přiznala 10. února 2005. Izrael pravděpodobně jaderné zbraně vlastní, avšak oficiálně to nepřiznal. O výrobu jaderné zbraně se v minulosti pokoušely i další státy.
Některé země svůj jaderný program zastavily či zrušily na základě smluv o nešíření jaderných zbraní. Jihoafrická republika se rozhodla své jaderné zbraně zničit. Některé státy východní Evropy získaly následkem rozpadu Sovětského svazu jaderné zbraně, následně je však předaly zpět Rusku.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík