Jeden z maďarských europoslanců Zoltán Bagó z vládní strany Fidesz doporučoval i vyslání zvláštní mise, která by na Slovensku sama situaci prozkoumala. O tomto návrhu se zatím nerozhodlo. Bagó podobně jako někteří další europoslanci považuje slovenskou deklaraci za diskriminující. Maďarský europoslanec se přitom zmínil i o Česku: „Sudetští Němci jsou ve stejné situaci.“

Za peticí, která citlivé a kontroverzní téma dekretů na půdu evropského zákonodárného sboru opět dostala, stojí maďarský profesor práva Imre Juhász. Ten požaduje zrušení usnesení slovenského parlamentu o neměnnosti dekretů, jež po druhé světové válce zasáhly do majetkových a občanských práv maďarské a německé menšiny.

Slovenské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na postup petičního výboru Evropského parlamentu uvedlo, že dekrety jsou nezpochybnitelné a že nevidí důvody k opětovnému otevíraní tohoto tématu. „Je třeba zdůraznit, že ačkoliv jsou Benešovy dekrety stále součástí slovenského právního řádu, nezakládají žádné nové právní vztahy. V případě, že Slovenská republika bude institucemi EU oslovena, je připravena ve smyslu principu loajální spolupráce poskytnout o Benešových dekretech příslušné informace,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva Boris Gandel.

Usnesení, které před pěti lety podpořili i poslanci slovenské opozice s výjimkou Strany maďarské koalice (SMK), vyvolalo velmi kritické a odmítavé reakce maďarských politiků. Slovenský parlament v dokumentu kromě jiného konstatoval, že právní a majetkové poměry, které z prezidentských dekretů vyplynuly, jsou nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné. Rezoluci přijalo Slovensko v době, kdy v úřadu byla první vláda nynějšího premiéra Roberta Fica.