„Klaus není rasista, jen upouští páru a snaží se situace využít. Stranu si založí, ale míra její nahnědlosti nebude dána jeho názory, avšak mírou přesvědčení, kam může zajít, aby sehnal co největší podporu a u jiných si neuškodil. Klaus si testuje prostor přes pěšáky jako Bátora, Jakl, Hájek," vysvětluje levicový intelektuál Petr Uhl v narážce na názorové směřování prezidenta Václava Klause spíše k extrémnímu okraji tuzemské pravice. Nicméně v názoru na jeho testování společnosti skrz výroky některých blízkých politiků se Uhl shoduje s politologem Jiřím Pehem. V otázkách aniticiganismu v Česku je však zapotřebí větší citlivosti.

Psali jsme:
Romové to mají prý snadné. Média jim poradí, jak páchat zlo 
Kocáb: Stát pracuje pro bílé. Romové mají strach chodit do škol
Kocáb: Ne každý mačetář je Rom. Zveřejňujme etnikum zločinců a uvidíte

Úspěšných příkladů není málo

Již ustálený pojem aniticiganimsmus je ve stejné rovině jako islamofobie či antisemitismus. Politika anticiganismu v Česku sbírá podle Uhla body už od dob starého Rakouska. Současná vláda k tomu také přispěla nedbalostí. Rasistické předsudky se tu stačily zakonzervovat. Uvádí příklad: „V Písku do samoobsluhy nastoupila Romka s maturitou ze středostavovské rodiny. Místní dámy si začaly stěžovat, že nechtějí, aby jim zboží podávala a balila svýma rukama. Z takových postojů vyrůstá klasický rasismus" podotýká. Kritizuje styl zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové, protože verbálně rozděluje společnost na dvě strany konfliktu, přitom sociální bída je jen jedna a týká se všech. Naopak chválí ředitele Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martina Šimáčka, protože své práci rozumí a chápe sociální i politické souvislosti.

Na rozdíl od problémů soužití s Romy se málo píše o úspěších v této oblasti. Například ve čtvrti Toužimi Dobrá voda působí sdružení Český západ, které před lety pomohli založit trapisté z tamního kláštera. Získali dotace a zhruba sto padesát místních Romů vedou k práci a odpovědnosti. Právě tam se lidé ze zmíněné vládní agentury učí, jak pracovat s lidmi, aby si dokázali sami pomoci. „Český západ jim nenosí ryby pod nos, učí je rybařit, aby se příště spoléhali sami na sebe. Znám Romku, co si díky jejich úsilí dodělala základní školu, rekvalifikační kurzy a pracuje s dětmi," podotýká. Za další dobré případy sociální práce jmenuje dál Krásnou Lípu na Šluknovsku či Obrnice a část Litvínova na Ústecku.

Možná jste nečetli:
Petr Uhl varuje pravici: Zničíte komunisty a diskreditujete se
SLEDUJEME téma: Zákaz KSČM

S Romy vždy držel basu

V letech 1998 až 2001 byl Petr Uhl zmocněncem vlády pro lidská práva a významně protestoval proti stavbě zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem, což je jeden z nejznámějších případů komplikovaného soužití většinového obyvatelstva s příslušníky romské komunity. „To byl hrozný průser a v rámci Evropské unie nám to žádnou čest neudělalo. Byl jsem tam mnohokrát a Romy tam znám osobně. A když mi někteří říkali, ať si mezi ně jdu bydlet, nechápal jsem. Co je to za kravinu? Laciný a hloupý argument," vysvětluje. „Byl jsem devět let v kriminálu a velmi často jsem seděl s Romy. Když jejich předák zavelel, že se všichni Romové mají shromáždit na chodbě, šel jsem taky. Když se mě ptali, proč to dělám, odvětil jsem, že abych netrhal partu. Měli mě rádi," dodává Uhl, jenž byl za působení v Hnutí revoluční mládeže v roce 1969 vězněn čtyři roky a roku 1979 byl za Chartu 77, ale i za působení ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, odsouzen na pět let žaláře.

„Všichni lidé v nouzi jsou na štíru s dokumenty. Ještě dodnes někteří neumí dobře psát. Nevědí často, co podepisují, a lze je zneužívat. Pobírají dávky v nouzi, ale část se odvádí majitelům bytu a některé radnice na tom vydělávají. Za ratejny, kde v jedné místnosti žije pět lidí, si od každého účtují třeba třináct tisíc nájem. To je nestydatost," popisuje jeden z mnoha problémů. Byl vždy hlasitým aktivistou na poli lidských práv, jeho manželka Anna Šabatová pracovala přes šest let do roku 2007 jako zástupkyně ombudsmana a řešila tak záležitosti Romů. „V Litvínově se soužití dlouho nedařilo, ale ke zlepšení pomohli paradoxně neonacisti. Když je protiromsky zaměření obyvatelé viděli, jak se prali s policií, došlo jim, že to nikam nevede," uvádí jiný pozitivní příklad. Zainteresované orgány veřejné správy, tedy státní správy i samosprávy, musejí proto v tomto ohledu jednat, jak to nejcitlivěji jde.

Dále čtěte:
Kocáb o Šluknově: Romové by měli být jako černoši v USA. Učit, vládnout
Nečasova lhostejnost vede k výbuchům. Kocáb pění. Psal to dávno
Nadace Michaela Kocába: Výzva vládě k činnosti na Šluknovsku
Česká politika a společnost JINÝMA OČIMA

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Foto: Hans Štembera