Češi, stejně jako Řekové nebo Španělé, kteří jsou na tom ještě o něco hůře, neustále žehrají na to, že nemají peníze. Nízké jsou důchody, sociální dávky, i peněžitá pomoc v mateřství. Naopak poplatky za zdravotnickou péči, potraviny i bydlení, jsou příliš vysoké.

Gigant padl. Co dál?

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové je situace v Česku, ale vlastně Evropě vůbec, skutečně do nebe volající. Tři roky od pádu americké banky Lehman Brothers, která měla v zámoří více než stoletou tradici, hodnotí ekonomka stav v České republice jako krizový.

"Strategie vlády se nám vymstí. Pan Kalousek se zaměřuje na to, co kde vyškrtat, ale primární problém je na straně příjmů. Vůbec se neřeší daňové ráje, daně pro firmy a podobně. V krizi je nejen ekonomika, ale i celý systém demokracie," komentovala současný stav pro ParlamentníListy.cz ekonomka.

Více o ekonomické krizi najdete ZDE

Situace, do které se české hospodářství a společnost dostaly, podle ní nahrává zejména neparlamentním stranám. "Krize sociální zodpovědnosti povede k úspěchu strany Jany Bobošíkové a dalších, které umí hněv lidí nasměrovat jinam. K Romům, buzerantům, komukoliv... To je další obrovské riziko této krize," varuje doslova Švihlíková.

Tři roky od pádu Lehman Brothers hodnotí jako dobu, za kterou se téměř nic nezměnilo. Pokud ano, pak rozhodně ne k lepšímu.

Krize skončila? Blbost

"Krátce, někdy v roce 2010, se ozývaly hlasy, že krize skončila. Byla to ale nepodložená optimistická prohlášení, která neměla žádný reálný impuls. Krize nikdy neskončila," upozorňuje pro ParlamentníListy.cz levicová ekonomka, která kritizuje situaci nejen v tuzemsku, ale i dalších vyspělých zemích.

Čtěte také:

• Dlužíte pár korun, jdete pod most. České exekuce krutější než v USA

„Nedá se říci, že by po celé tři roky od pádu Lehman Brothers šlo o permanentní krizi. Od konce roku 2009 totiž nastalo oživení, které zažíváme ještě teď, ale už se blížíme k jeho konci," oponuje pro Parlamentnílisty.cz analytik ČSOB Petr Dufek a mluví v souvislosti s vývojem ekonomiky o kladné nule, tedy že se k této hodnotě budou hospodářská čísla blížit shora.

Ekonomka Švihlíková na tomto místě ještě zdůrazňuje, že se krize dotkla zejména zemí EU, Japonska nebo Spojených států amerických, ale řešení, které tyto státy nabízejí, je zcestné. "Dlouhodobě chybí ekonomická vize. Řeší se komu ubrat, ale ne kde získat zdroje," kritizuje ekonomka směr, kterým se ubírá vyspělý svět.

Ne všichni si mohou půjčovat, na dluh se žilo dlouho

„Takhle se to nedá brát, vždyť každá země je v jiné situaci. Ne všichni si mohou půjčovat," upozorňuje Dufek, že pro některé země je zavedení úsporných opatření naprostou nezbytností. „Na dluh se žilo dost dlouho, takže teď nezbývá nic jiného šetřit. Sám nejsem zastáncem příliš velkého zadlužování," říká pro ParlamentníListy.cz analytik ČSOB.

Ilona Švihlíková vystudovala VŠE, dlouhodobě se věnuje souvislostem mezi ekonomikou a politikou a problematice společenských věd obecně. Zabývá se také daňovou problematikou. Netají se svými levicovými tendencemi, občas přispívá na web Jiřího Paroubka Vaševěc.cz.

Více čtěte:

• Průzkum: Nenávist roste. Mezi pravicí a levicí, firmami a zaměstnanci
• Globalizace produkuje miliardáře a chudé. Nic mezi tím