Často od nich zaznívají slova o potřebě změnit poměry a omezit špatné chování politiků jasným voličským vzkazem, kroužkováním, pečlivým výběrem kandidátů a podobně. Stejně jako jiní odborníci hovoří o vysoké míře rozhněvanosti občanů nad současným stavem věcí a nejistotě, jak současná frustrace Čechů z politického vývoje skončí. Lidé, kteří se angažovali v boji proti korupci, výsledky letošních voleb nadšeni nejsou.

„Libor Michálek a Eliška Wagnerová měli to obrovské štěstí, že jsou mezi lidmi dobře známí. Bohužel, lidé přinejmenším stejně kvalitní se do Senátu nedostali,“ říká pro ParlamentníListy.cz spolupracovník Nadačního fondu proti korupci Karel Randák. Má prý na mysli hlavně ostravskou kandidaturu novinářky Jany Lorencové. V její cestě do Senátu se jí snažil pomoci, přijel ji dokonce osobně podpořit do jejího volebního obvodu. „Bohužel jsem byl nepříjemně překvapen tím, co jsem na jejím mítinku viděl. Byl to naprostý nezájem lidí, co pro ně Jana Lorencová udělala,“ konstatuje Randák.

Neuspěla i přesto, že boji s nekalostmi obětovala zdraví

Mrzí ho to prý zejména proto, že Jana Lorencová toho podle jeho mínění udělala pro Česko minimálně stejně tolik, co jiní úspěšní nepolitičtí kandidáti. „Nemám nic proti vítězi voleb v Ostravě Leopoldu Sulovskému, ale paní Lorencová si to podle mého zasloužila víc. V boji proti nešvarům politiky se angažovala jako jedna z prvních a nechala na tom své zdraví. Bohužel na ni občané zapomněli,“ říká a přiznává, že právě případ Lorencové jeho samého příliš optimismem nenaplňuje. Je totiž v případě prezidentské volby v podobné situaci, bez podpory politické strany a možnosti vést nějakou velkou kampaň. A jak se prý nyní ukázalo, chování voliče se ani v letošních volbách nezměnilo. „Nenaplňuje mě to žádným zvláštním optimismem, když si uvědomíme, že v senátních volbách moc zázemí politické strany nepotřebujete,“ dodává Randák.