Rozhovor s Milošem Zemanem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.

Pane Zemane, jak jste připraven na vrcholící krizi?

Víte, já už několik let opakuji, že jediný způsob, jak se dostat z krize, je preferovat investice před spotřebou. Už kvůli tomu, že investice vytvářejí nové pracovní příležitostI a spotřeba ne. Jenže z politického hlediska je tato rada velmi nepopulární, protože investice nemají volební právo. Někteří voliči, doufám, že ne všichni, spíš čekají na třináctý důchod, který jim jedna strana slibovala a za ty dvě tisícovky jsou ochotni svoje hlasy hodit těm, kteří hodně slibují. Myslím si, že politik by měl jednak slibovat velmi málo, a když už něco slíbí, měl by to buď splnit, anebo dobrovolně odstoupit.

Co teď radíte obyčejným lidem?

Především bych jim radil, aby volili. U nás jsou teď pořád nějaké volby, před námi jsou senátní a krajské. Radil bych jim, aby volili především osobnosti, o kterých vědí, že mají něco za sebou, samozřejmě něco pozitivního. Nikdo z nás není nepopsaný list a když někdo vystoupí a řekne: Víte, já jsem v životě zatím nic pořádného neudělal, ale když mě zvolíte, tak to budete koukat na ty výsledky… Čili radil bych, aby volili s rozmyslem a nevolili lidi, o kterých nic nevědí, například Kristýnu Kočí.

Co poradíte lidem v normálním životě? Už víme, jak mají uvažovat, když půjdou volit, jenže oni se nyní dost bojí. Co jim jako bývalý a možná i budoucí špičkový politik radíte?

Neřekl bych, že se lidé bojí. Řekl bych, že jsou otrávení. Za to, že jsou otrávení, ale nemůžou ti lidé, nýbrž politici. Proto jsem mluvil o Kristýně Kočí, ten seznam by byl ale velice, velice dlouhý. Jediný způsob, mimochodem normální i v zemích na západ od nás, je, aby politik nejprve nastoupil svou politickou dráhu na komunální úrovni třeba jako starosta. Buď uspěje, nebo ne. Já jsem projel stovky měst, někdy jsem viděl starostu, za kterého to město rozkvetlo, a jindy jsem potkal jenom chcípáka, kterému bylo všechno jedno a maximálně možná mu šlo o to, aby si něco nakradl. Když starosta uspěje, ať jde na krajskou úroveň a stane se třeba hejtmanem. Teprve když bude mít tento popsaný list, ať potom jde do velké politiky.

V kontextu toho, co říkáte, nebyla to chyba ve vašem případě odejít z politiky na Vysočinu?

Ale proč? Já jsem byl strašně unavený. Dělat čtyři roky premiéra znamená, že padáte na ústa.

Počkejte, vy jste byl unavený?

Samozřejmě a hodně. A když je člověk unavený, dělá chyby. Já jsem se zavázal, že za ty čtyři roky otočíme ekonomický vývoj, který v té době v roce 1997 začínal krizí. To se povedlo, takže jsem měl dojem, že to hlavní jsem splnil. Unavený politik dělá chyby a kdybych pokračoval dál, tak by těch chyb bylo ještě podstatně víc. Tomu jsem se chtěl vyhnout.

Teď jste odpočatý. Pakliže by naši zemi ovinula mračna, přispěchal byste na pomoc?

Nemám bílého koně a nejsem blanický rytíř, to zaprvé. Zadruhé, naši zemi ovíjejí mračna už delší dobu a dokonce bych řekl, že houstnou. Nesouhlasím s lidmi, kteří říkají, že krize skončila. Krize pokračuje a dokonce není vyloučeno, že se ještě prohloubí. Zastávám názor, že pro jakoukoliv funkci v politice není důležité, jestli se někdo o tu funkci uchází. Důležité je, jestli si ho lidé přejí. A jak se to pozná, jestli si to přejí. Řekl byste možná jít do voleb. Ale proč se ztrapňovat, abyste teprve ve volbách zjistil, že si vás lidé nepřejí.

Druhé mínění jsou průzkumy veřejného mínění, ke kterým mám velmi skeptický vztah. Vždycky si vzpomenu na Wericha, který říkal: Buď to dělají z blbosti, nebo za cizí peníze. Tím samozřejmě, aby mě někdo nežaloval, opravdu nechci tvrdit, že ty průzkumy jsou podplacené, zůstaňme raději u té blbosti. Když si srovnáte reálné výsledky s výsledky průzkumů, zjistíte, že průzkumy se téměř vždy mýlí.

No a pak je třetí cesta a ta mně připadá nejrozumnější. Lidi se mě často ptají na kandidaturu na prezidenta. Bude-li přijat zákon o přímé volbě, o čemž pochybuji, protože si myslím, že to Senát zabije, tak onen zákon předpokládá petici s minimálním počtem 50 000 podpisů. To už není jako průzkum veřejného mínění, kde je několik set respondentů. Přál bych si, aby se všichni, kteří uvažují o kandidatuře, podrobili tomuto průzkumu a zorganizovali takovouto podpisovou akci. Potom dostanete jasný důkaz o tom, koho lidé chtějí, a koho ne.

Co si Miloš Zeman jako občan myslí o případné kandidatuře pana Okamury? Byl byste rád, kdyby na Pražském hradě seděl Tomio Okamura?

Pana Okamuru prakticky vůbec neznám a těžko se můžete vyjadřovat o lidech, které neznáte. Na druhou stranu, protože jsem nikdy nebyl diplomat a snažil se vždy odpovídat otevřeně, platí to, co jsem před chvílí řekl. Politika je řemeslo, hrozně těžké řemeslo, profese jako každá jiná. Tu profesi se musíte naučit. Co byste řekl tomu, kdyby vás operoval člověk, který v životě nevystudoval medicínu? Asi byste s hrůzou utekl z operačního stolu. Protože nevím o žádné politické činnosti pana Okamury, tak bez ohledu na to, že je to možná sympatický chlapík, měl by kandidovat nejdříve na toho starostu v nějaké obci, kde žije, a pak po tom žebříku stoupat výš a výš, když se mu, což mu přeji, bude dařit. Představa, že jsem na první šprycli toho žebříku a jedním jelením skokem skočím na vrchol, je podle mého názoru nereálná.