„Chyťte si Kalouska a dejte mu facku. Můžete. Ale musíte být silnější než on. Před zákonem jste si s Kalouskem rovni. Je to stará sympatická spravedlnost kovbojů, já facku, ty facku. Kdo chce Kalouska bíti, urážku si lehce najde, řekl jich dost," píše Steigerwald.
Podle něj ale urážky z rukávu sype nejen Kalousek. Právě proto se snad nenajde politik, který by se facce vyhnul.
„Každý však cítí, že tomu tak není. Před zákonem si rovni možná jsme, před fackou ne. Kalousek je mnohem víc než já. On mi facku dá, já jemu nesmím. Je činitel, já ne," shrnuje podstatu problému komentátor. A podotýká, že právě v tomto větří staré rakouské třídění lidí na posvěcené hodnostáře a sprostý lid. „Říše je pryč, zvyky zůstaly."
Samé panstvo...
Je prý ale jedno, o koho jde: Zda je to vysoký státní úředník, politik, poslanec, podposlanec, ředitel oddělení, správce šaltru, bába u okýnka, vrátný v kukani - odshora dolů to je totiž pro běžný lid samé panstvo.
„My, lid před okýnkem, u dveří, čepici v ruce čekáme, co dají, či dovolí. Úřednictvo není demokratický živel, jsou to stále ještě páni, epolety už nemají, ani chochol na hlavě, hubu na nás otevřou ano," shrnuje dále básnickou slinou Steigerwald.
Nakonec dodává i zřejmý fakt. A totiž, že z jedné sympatické facky Kalouska nějakému křupanovi vyvěrá i smutná úvaha: kdo je pán a kdo ne.
„Na dnešním panstvu nevidíte ani skromnost, ani pokoru, ani pečlivou starost o naši lidovou spravedlnost. Může za to staré Rakousko," uzavírá pak komentátor úvahu.
K věci:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
