Bezesporu doplatil pan Wolf na to, že u moci už nejsou pánové Dalík s Langerem. Bezesporu bych panu Wolfovi místo vězení nabídl další alternativu - ať řekne pravdu o tom, kdo mu na ministerstvu životního prostředí umožnil získat milionové dotace na absurdní a zhola nepotřebný pseudoprojekt.  
Kdo a proč mu na ministerstvu odpustil vrácení ukradených veřejných peněz? Za co a proč se pokoušeli jeho kauzu státní zástupci ututlat?

Proč doopravdy přeběhl k vládní koalici a proč za něj osobně v ČT intervenoval tehdy nejmocnější člověk v zemi Marek Dalík?

Pan Wolf je jedním z mnoha, kdo denně rozkrádají veřejné peníze. Pan Wolf je také jedním z mnoha, kteří jsou páteří systému, na němž se veze dost velká část politické garnitury. Pan Wolf by jistě na tyhle otázky odpověděl - v USA nebo jiné západní zemi, kde funguje prominutí trestu výměnou za důležité svědectví - tzv. institut korunního svědka korupce. Proč by ale odpovídal v České republice, když ministr spravedlnosti Pospíšil naopak vyškrtl z trestního zákona dříve platnou účinnou lítost u jediného trestného činu – právě u korupce. Přes veškeré výkřiky do médií je nejsilnější snaha velké části zkušených politických matadorů naprosto zamezit šetření těch největších zločinů na veřejném a společném majetku.
 
Stádo supů a hyen dvacet let trhalo ještě živé maso z naší země - není to demagogie ani populismus - je to strašlivý přízrak, ve kterém žijeme. Kolik českých a moravských firem a společností, podniků přežilo krizi v 30. letech, fašismus ve 40. letech, komunismus do roku 89? A kolik z nich nepřežilo dnešní demokracii. Ne kvůli krizi, ale protože byly rozkradeny. O kolik firem přišel stát - a my, protože byly doslova ukradeny? Bylo by fajn, kdyby si některá k tomu příslušná instituce dala tu práci a sečetla ztráty. A taky je analyzovala - proč, komu a kdo je odpovědný. Už jen analýza počinů politických reprezentací v uplynulých desetiletích by byla velmi výrazným varováním - protože tomu, kdo se nepoučí z minulosti, hrozí, že ji prožije znovu. I to mě napadá v momentě, kdy Senátem prošly novela Obchodního zákona a zákon o korporátních společnostech, přičemž oba zákony ruší pojistky proti tunelování. A když opakovaně sněmovnou neprocházejí zákony na podporu svědků korupce.   Co tím chtějí vláda a hlasující zákonodárci naznačit? Tunely ano, svědčit o tom ne?
 
Poslanec Wolf u soudu hořekoval, že je malá ryba ve velké politické hře. Na svědka Jaroslava N. Večerníčka, který ho k soudu dostal volal: „Proč já, proč ne ti druzí?“ Proč vy, pane Wolfe, to už soud řádně zdůvodnil v rozsudku. Proč ne ti druzí? To přece není otázka na pana Večerníčka, ale na státní zástupce a na policii. Zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, z níž čerpal pan Večerníček, měli veřejně k dispozici všichni odpovědní  - ministerstvo, vláda, poslanci, policie. Všiml si jí jediný člověk. A navzdory snahám ministerstva pana Bursíka, navzdory některým státním zástupcům pana ministra Pospíšila a nechvalně proslulé Vesecké, protlačil on a dalších několik jednotlivců kauzu do zdárného konce.  
 
Pan exposlanec je skutečně malá ryba ve žraločím systému, kde moucha uvízne, ale sup proletí.
Ten systém, postavený na mafiánském principu ruka ruku myje, je třeba zbourat a postavit znovu.  
Nevolám po diktatuře osvícených. Ne, milí intelektuálové. To mi nepodsouvejte. Volám po jediném, po diktatuře práva a zákona. Volám po nulové toleranci pro jakékoli opomenutí povinností při správě veřejných věcí a majetku.  
Zákony na to máme, policii a justici také.  
Stačí, když každý na svém místě bude důsledně dbát, aby všichni plnili své zákonem dané povinnosti.  
K panu Wolfovi je třeba zažalovat i jeho spoluviníky - politiky, úředníky, nekonající státní zástupce či policisty.  
A k panu Wolfovi další a další pijavice na státních penězovodech.  
A stopka dotacím. Nic dementnějšího si skutečně neumím představit - když je někdo v nouzi, dejme mu podporu. Když někdo podniká, je to fajn, ale za svoje, panáčkové, a na své riziko. Podnikat za státní, to by přece uměl každý.
Kraj Vysočina už léta každoročně dává dotace cukrárně na náměstí v Přibyslavi. A kdo že je ten  majitel cukrárny, ten sociálně potřebný nebožák?  Celkem 592 tisíc korun českých si "odnesla" v posledních letech manželka náměstka hejtmana.
 
Stejný kraj zamítl ve své obci Zlátenka umístit značky na začátek a konec obce, aby se tím snížila rychlost. Každý den tu nebezpečnou silnici první třídy plnou kamionů ve stokilometrové rychlosti denně přechází děti a důchodci jedoucí ze zastávek do škol a do města. Bez přechodu. Vybudovat přechod pro chodce by stálo peníze, ale obec ani kraj prý tyto peníze nemají. Neřkuli o obchvatu rychlostní komunikace, který tu je naprojektován už přes třicet let.
Jojo - přechod nebo cukrárna - těžká volba. Jen když vyhrál lepší projekt.
 
Soudci Muchovi za průlomový rozsudek velký obdiv a dík.  A policii a státním zástupcům na Vysočině a ve všech dalších krajích včetně Prahy přeju otevřené oči, uši a zašité kapsy.