Bronzová socha připomínající elektrický výboj má být největším pomníkem na památku Nikoly Tesly na světě. Socha bude v noci osvícená, její realizace trvala osm let a vyšla na čtyři miliony korun. Slavnostní ceremoniál odhalení pomníku proběhl ve čtvrtek pod taktovkou starostky Prahy 6 Marie Kousalíkové (ODS).

S projevy na slavnosti kromě starostky Kousalíkové vystoupil také starosta chorvatské metropole Záhřeb Milan Bandić, šéf Chorvatsko-české společnosti v Záhřebu, dále jeden z autorů pomníku nebo šéf Akademického senátu ČVUT. Byly pozvány také velvyslankyně Srbska a Chorvatska. V publiku byl ke spatření bývalý ministr obrany a exvelvyslanec ČR v Chorvatsku Karel Kühnl, slavný chorvatský režisér žijící v Praze Lordan Zafranović či bývalý pražský primátor Jan Kasl.

Teslův pomník v dejvické ulici Nikoly Tesly

Některým přihlížejícím se ale příliš nelíbilo, že hlavní slovo kolem Tesly na akci měli Chorvaté, ozývaly se hlasy, že se snaží Nikolu Teslu, jehož rodiče byli Srbové, ukradnout. Velvyslankyně Srbské republiky mezi řečníky nebyla, přestože na akci byla. Jediná zmínka o vynálezci coby Srbovi padla v projevu záhřebského primátora, který řekl, že „Nikola Tesla byl celý život hrdý na svůj srbský původ a chorvatskou vlast". Předseda Chorvatsko-české společnosti v Záhřebu Marijan Lipovac dokonce Teslu označil za velkého syna Chorvatska.

• Životopis Nikoly Tesly ZDE.

To se přitom ale s fakty příliš neshoduje. Světově proslulý vynálezce se sice srbským rodičům narodil na území dnešního Chorvatska, bylo to ale v době Rakouského císařství. Nikdy tedy neměl chorvatské občanství. Ve své závěti navíc celou svoji pozůstalost odkázal Bělehradu, tedy hlavnímu městu Srbska. Pikantní navíc je, že když během jedné z největších etnických čistek po druhé světové válce v srpnu 1995 chorvatská armáda násilně vyhnala z území chorvatské Republiky Srbská krajina přes dvě stě tisíc Srbů, byli mezi nimi i přímí potomci Nikoly Tesly.