Dočasné nouzové ubytování ve Vyšních Lhotách nabídlo střechu nad hlavou nemalému počtu uprchlíků. Převládají maminky s dětmi. Úplné rodiny jsou prý mezi 170 velkou vzácností. O situaci v ubytovacím středisku informuje MF Dnes.

„Bydlení je to jen dočasné, vzhledem k tomu, že areál je bývalé detenční zařízení, je okolo něj ostnatý plot a na oknech mříže. Pohyb uprchlíků však nijak omezen není. V každém pokoji mají několik postelí, pár skříní a stůl se židlemi. Koupelny s toaletami jsou společné a každé ráno je zaměstnanci uklízejí,“ napsal list.

Více ZDE

Ve středisku prý teď často končí romští uprchlíci. Sehnat dlouhodobé ubytování pro romské ukrajinské uprchlíky je pro neziskové organizace problém.

„Bohužel je toto středisko často poslední možnost, kde ty lidi ubytovat. Důstojné bydlení to podle mě není. Nemají tady žádnou perspektivu, nemůžeme pracovat na jejich integraci do společnosti, protože za chvíli zase odejdou jinam,“ popisuje hlavní problém vládní zmocněnec pro záležitosti romské menšiny Jan Husák.

Někteří z uprchlíků prý v ubytovacím zařízení nevystačí s příspěvkem od státu ve výši 5 tisíc korun. Třeba proto, že se snaží sami vařit. Strava z místní jídelny jim někdy nechutná.

„Někteří uprchlíci si stěžují na výši příspěvku, že se za ty peníze nedá vyžít. S penězi příliš neumí hospodařit, neznají jejich hodnotu. Pro ně je pět tisíc korun padesát,“ vysvětluje situaci Josef Tancoš, pracovník sociálních služeb.

Romové prchající z Ukrajiny před válkou prý naráží na ještě jeden problém. Často nemluví ukrajinsky, nýbrž maďarsky, takže se potýkají s výraznou jazykovou bariérou. Podle Jana Husáka je navíc třetina přicházejících ukrajinských Romů negramotná.

Do třetice je tu ještě jeden problém. Sociální pracovníci upozorňují, že není snadné pro romské uprchlíky z Ukrajiny sehnat dlouhodobé bydlení, protože některé rodiny mají až 10 členů.

„Měli jsme třeba nabídku ubytování, ale když se lidé v obci dozvěděli, že se jedná o romské rodiny, tak se proti tomu postavili a nabídka byla stažena. Mezi lidmi, zejména těmi staršími a na malých vesnicích, jsou pořád silné předsudky,“ upozornil Kumar Vishwanathan ze Vzájemné pomoci.

Publicista Josef Nožička k tématu romských válečných uprchlíků, kterých je podle odhadů asi 1500 až 2000, v textu na blogu Aktuálně.cz poznamenal, že ze strany českých úřadů se tito Romové potýkají s místy nepěkným přístupem.

„Nedobré zkušenosti líčí například jedna ukrajinská rodina v článku na serveru Romea.cz, podle jejíchž slov jim v asistenčním centru v Praze sdělili, že pro ně nemají ubytování a rodinu s pěti dětmi rovnou poslali do Německa. Velmi necitlivý přístup některých úředníků pak popisuje i v článku na zpravodajském serveru Deník N redaktorka Jana Ustohalová,“ upozornil Nožička.

„Zhruba dvacetičlenná skupina romských žen a dětí stojí před registračním centrem pro ukrajinské uprchlíky na brněnském Výstavišti. ,Přijeli jsme z Ukrajiny, přišli jsme sem vyřídit víza. Řekli nám: Co chcete? Vraťte se zpátky. Víc nic,' říká rusky matka, která drží v náručí promočeného sedmiměsíčního kojence zabaleného v hnědobílé dece. ,Když jsem se zeptala, jestli starší syn nemůže na záchod, řekli, že máme jít na nádraží. Jiné uprchlíky přitom dovnitř pouští a víza jim vyřizují. My jsme ale taky přišli z Ukrajiny,' říká a na kameru ukazuje dokumenty, které to potvrzují. Sama má šest dětí, její sestra devět, přesto musely strávit noc venku před pavilonem,“ citoval Nožička ze serveru Deník N.

• Celý komentář naleznete zde

Publicista konstatoval, že z takovéhoto přístupu je mu smutno, ale jedním dechem dodal, že je třeba u běženců prověřit, zda by někteří romští uprchlíci neměli zamířit spíše do Maďarka, protože mohou mít i maďarský pas. Podle Nožičky je také třeba zjišťovat, jestli si byť zlomek uprchlíků nepřišel do Česka jen pro sociální dávky a nechystá se jet dál do Německa.