Dobročinná akce, při které je možné pro potřebné nakoupit trvanlivé potraviny a drogerii, probíhá v Česku už několik let.

Příjemci sbírky mohou být senioři, rodiče samoživitelé, lidé bez domova či rodiny v nouzi. Akce se koná ve všech hlavních supermarketech i drogeriích, a partnery jsou charitativní a neziskové organizace.

Potravinová sbírka je i politickým tématem. Ministr práce Marian Jurečka například vloni podarováním potravinové banky zahajoval ostravský sjezd lidovců.

Reklamu si s košíky plnými těstovin či drogerie rády dělají i firmy.

Především má ale jít o mezilidskou solidaritu občanů. „Sbírka potravin je dnem solidarity, při kterém může každý pomoci tím nejjednodušším způsobem, darem trvanlivých potravin a drogerie,“ nabádá zákazníky supermarket BILLA.

„Už vám to tady napsalo dost lidí, ale potřebujete to slyšet zas a znova: Snižte si ty vaše přepálený marže, a potravinovou sbírku bude potřebovat o polovinu méně lidí,“ přišla reakce. Supermarket podle pisatelky nasazuje vysoké marže na potraviny a pak se tváří jako svatoušci, co zachraňují svět potravinovou sbírkou.

„Marže máte u nás větší, než v Německu,“ přidal se jiný zákazník. Názor, že BILLA patří celé roky mezi nejdražší, zazníval v debatě častěji.

Debaty o maržích supermarketů se vedou dlouhodobě, intenzivněji zejména před svátky, kdy některé položky zdražují o desítky procent. Zatímco Tomáš Prouza, který vede svaz prodejců, vždy ukazuje na výrobce a zemědělce, ministr Zdeněk Nekula na tiskové konferenci řekl, že zjištění, jaká inspekční orgány v supermarketech udělaly, jsou ještě horší, než očekával.

Jiná zákaznice s negativním postojem ke sbírce se v debatě podělila o zkušenost, jak rozdělování takové potravinové sbírky vypadá. Kromě maminek či důchodců se tam objevují Ukrajinci, kteří přitom mají vlastní výdejní místo jinde, ale přesto se staví do této fronty. A třešničkou na dortu jsou prý opilci, nasávající už ve frontě.

K tomu další zákaznice přispěchala s vlastním zážitkem, po kterém rozhodně nemá chuť podporovat „bezďáky“. Jednomu povalujícímu se před supermarketem prý zkusila dát housku se salámem, ale poslal ji do pr*ele, že bere jen prachy.

„Půlka se rozkrade a ti, co by to potřebovali, tak na ně nezbyde,“ přidala se další z uživatelek. Za to si vysloužila čínské přísloví: „Hloupý člověk by udělal nejlépe, kdyby mlčel. Ale kdyby věděl, že má mlčet, nebyl by tak hloupý.“

Na facebooku řetězce Kaufland je to podobné. „Udělejte spolu s námi malý nákup pro velkou věc,“ nabádá supermarket s tím, že rozhodují činy.

Z devatenácti set komentářů, co se za dva dny pod výzvou sešly, výrazně převažovaly ty pochybující.

Poměrně často zaznívalo, že pokud jde o činy, tak se činí především tento německý řetězec na maržích. Jiní to označovali za ostudu vlády. Drtivá většina příspěvků rovněž zmiňovala jako důležitou motivaci nepřispět faktor „vláda přispívá Ukrajincům a my se tu máme skládat sami“.

I zde zaznívaly negativní zkušenosti, jak se Ukrajinci chovali při rozdělování minulých sbírek. „V Praze na Václaváku už budou čekat Ukrajinci v dodávkách jako vloni,“ padlo.

Pozitivních příspěvků bylo naprosté minimum, a když už, tak se jednalo o nadávky jiným diskutujícím. „Neskutečný, kolik lidí a ‚vlastenců‘ tady podle komentářů závidí Ukrajincům válku,“ zaznělo v jednom z nich s radou, že pokud nadáváte, že máte málo, tak se zamyslete nad sebou.

Ať přispěje Rakušan místo pytle

Debaty nad potravinovými sbírkami jsou v poslední době vypjaté vždy. Před Vánocemi pořádal tuto charitu Penny Market a v anketě, jakou potravinu darujete potřebným, jednoznačně zvítězila možnost „žádnou“.

V listopadu byla debata o charitě v českých supermarketech dost ovlivněna vyšponovanými cenami cukru, vajec a dalších potravin, potřebných na tradiční vánoční pokrmy. Takže padaly názory, ať si přispějí politici, kteří se zrovna tehdy chystali si přidat.