„Hrajete hru pro voliče?“ Witowská dusila v ČT Metnara kvůli rozpočtu pro obranu

07.09.2021 20:32 | Zprávy

Česko zřejmě nesplní svůj závazek vůči NATO. Do roku 2024 stát sice plánuje zvyšování rozpočtu pro armádu, ale menší, než se zavázal vydávat na obranu Severoatlantické alianci. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (nestr. za ANO) je to realita, kterou přinesla pandemie. V pořadu Interview ČT24 hovořil o tom, co to bude znamenat pro plánovanou modernizaci armády. Zároveň odrážel pochyby moderátorky, zda nehrál s ministryní financí pouze hru pro voliče. Negativní vliv na rozpočet obrany podle něj měla i KSČM. Kromě jiného se v závěru věnoval Afghánistánu, kdy znovu kritizoval odchod spojeneckých vojsk.

„Hrajete hru pro voliče?“ Witowská dusila v ČT Metnara kvůli rozpočtu pro obranu
Foto: Repro ČT24
Popisek: Ministr obrany Lubomír Metnar

Rozpočet obrany by měl být příští rok 92 miliard, jednání s ministryní financí bylo podle Metnara nejtěžší, které kdy vedl. „Je to z hlediska času, který jsme tomu s paní Schillerovou věnovali, ale i z hlediska detailů té diskuse a přesvědčování se o těch prioritách a potřebných věcech pro resort a armádu. Toto jednání o rozpočtu bylo opravdu jedním z nejtěžších, několikrát jsme jej přerušili, než jsme našli konsenzus na částku, bez které jsem nemohl odejít,“ popsal ministr obrany.

Moderátorka Světlana Witowská zapochybovala: „Nebyla to spíše taková hra pro voliče?“ pousmála se. „Nemyslím si. A myslím si, že si nezasloužím tu pochybnost. Určitě by to na mně bylo vidět, kdybych říkal něco, co není pravda,“ hájil se.

Armáda sice nakonec dostala přidáno o dvě miliardy, ale pořád o deset miliard méně, než s čím počítá koncepce výstavby armády 2020–2030. Přesto by Metnar vyjednávání o rozpočtu neoznačoval za neúspěch: „Považuji to za maximálně možné v ekonomické situaci, ve které Česká republika je. Samozřejmě že to není úplně ideální stav,“ řekl.

A jedním dechem dodal: „Obrana by rozhodně potřebovala větší rozpočet, aby to tempo modernizace, které jsme nastartovali, bylo udrženo. A de facto jsme modernizovali obranu tak, jak to má armáda naplánované,“ doplnil šéf resortu obrany.

Nedalo se na ministryni financí víc „přitlačit“, když je rozpočet proti plánu obrany a bude mít jisté dopady na armádu? „Ještě jednou... bylo to maximum možného, které z jednání vzešlo. Co se týče nominální hodnoty, ne že bych byl spokojen. Ale co se týče výsledku toho jednání, tak jsem docela spokojený,“ uvedl.

„Bude spokojený i budoucí ministr obrany?“ popíchla jej Witowská, která hovořila o budoucnosti armády. „Já vám chci říct, že vyjednaná částka nám zaručí, že nebudeme muset armádní projekty rušit. Budeme tedy přeplánovávat priority, které jsou, a ty akvizice se rozdělí v čase,“ podotkl ministr Metnar.

Na zdržení projektu se podepsalo i to, že vládu drželi komunisté, kteří jsou pro, aby Česko vystoupilo z NATO. Dokonce přinutili vládu snížit výdaje na obranu o deset miliard. Podmiňovali to podporou státního rozpočtu.

„Tohle je samozřejmě škoda, ale žijeme v nějaké politické realitě, i když jsem bojoval s tím, aby k tomu nedocházelo. Zkrácením letošního rozpočtu o deset miliard se nám ty akvizice minimálně na čtyři měsíce zpozdily. Nezastírám, že máme zpoždění,“ zamračil se Metnar s tím, že této situace a následných důsledků pro armádu velmi litoval.

Závěrem se pozastavil u Severoatlantické aliance, která po Afghánistánu vyvolává velké pochybnosti, co se týče jejího investování. Metnarovi především vadí, že jsou zde stále USA v pozici lídra. „Aliance je obranný pakt. Tím, kdo by to měl řídit, je vedení a konsenzus celé Aliance. I kdybychom my byli největším přispěvatelem, mělo by to být vyrovnané, solidární a rozhodnutí na základě konsenzu,“ konstatoval s tím, že je třeba, aby se evropské země zaměřily na své budování vojenských schopností.

Stejně jako prezident kritizoval odchod spojeneckých sil z Afghánistánu: „Na odchod nebyla nikdy vhodná doba. Podstatné ale bylo, jaká forma se zvolí. Tato forma celý výsledek jen umocnila. Armády tam měly ještě zůstat, stahování mělo být lépe naplánované a měly být ze strany afghánské vlády dané záruky, že se ten systém nezhroutí jako domeček z karet,“ dodal Metnar s tím, že odchod byl skutečně nešťastný.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ukrajina a CIA. Svědectví o Putinovi ve světle zpráv o jaderných zbraních

20:06 Ukrajina a CIA. Svědectví o Putinovi ve světle zpráv o jaderných zbraních

V době, kdy se diskutuje o možnosti, že by se Ukrajina mohla uchýlit k jaderným zbraním, pokud zvole…