Joe Biden zavítal do studia CNN a očekával vstřícný a přátelský rozhovor s redaktorkou Erin Burnettovou. Když jej novinářka začala konfrontovat s ekonomickými neúspěchy jeho administrativy, byl prezident zjevně překvapen.

V Demokratické straně se drží zásada „je to v ekonomice, blbče“ už od roku 1992, když s ní zcela neznámý Bill Clinton dokázal nečekaně vyhrát nad Georgem Bushem starším. Proto demokratičtí prezidenti nemají rádi, když jim někdo připomene, že za jejich vlády se Američanům ekonomicky moc nedaří.

Rozladění neskrýval ani úřadující prezident, když mu redaktorka televize, o které si myslel, že je mu nakloněna, začala předkládat drtivá fakta z hospodářství.

Reálný příjem, po započtení inflace, je podle statistik nyní v USA stále nižší, než byl před pandemií. Na stavbu domu dnes Američan potřebuje dvakrát tolik peněz, než v roce 2020.

Tomu odpovídají i nálady mezi lidmi. Spotřebitelská důvěra je na dvouletém minimu a výrazná většina lidí si myslí, že ekonomice lépe rozuměl Bidenův předchůdce a soupeř v listopadových volbách Donald Trump.

Za jeho vlády byla nízká nezaměstnanost i inflace, stejně jako úroky hypoték a ceny pohonných hmot.

„Reálný příjem, když započítáte inflaci, je ve skutečnosti nižší od vašeho nástupu do úřadu,“ řekla Bidenovi redaktorka s tím, že aktuální ekonomický růst je mnohem nižší, než se předpokládalo. V tu chvíli přešel prezident k nespokojenému mručení.

„Proč by měli lidé věřit, že uspějete ve vytváření nových pracovních míst,“ zajímalo Burnettovou.

Prezident se chopil slova: „Podívejte, já jsem v tom nikdy neselhal a Trump v tom nikdy neuspěl. Protože já vytvořil patnáct milionů nových pracovních míst,“ uvedl spokojeně.

Jeho tvrzení novináři konfrontovali s realitou. Patnáct milionů lidí do práce za Bidenovy vlády sice nastoupilo, ale nešlo o nová pracovní místa, ale o místa, která byla předtím na pandemie uzavřena. Především ve státech, kde v rámci restriktivní covidové politiky zavírali celá odvětví guvernéři z Bidenovy demokratické strany.

Mimo tato místa vykazuje nárůst zaměstnanosti pouhých 2,7 milionu. Jenže 2,9 milionu je míst obsazených nově příchozími migranty, legálními i nelegálními. Jinými slovy- z lidí pracujících před pandemií jich nyní pracuje ne více, ale o 183 tisíc méně.

Alarmující je podle statistik zejména pokles zaměstnanosti mužů v nekvalifikovaných profesích, který začíná mít dopady i do sociálních problémů jako je kriminalita a drogy.

Jen v srpnu mělo být z práce propuštěno 1,2 milionu rodilých Američanů.

Biden ale neztrácí optimismus: „Když jsem s touto vládou začínal, lidé říkali, že dojde ke kolapsu ekonomiky. A teď? Máme nejsilnější ekonomiku na světě. Opakuji – na světě“.

A ohledně úspěchů svého předchůdce vzkazuje: „Kdy on vůbec udělal něco, co sliboval? Přemýšlejte o tom“.

Do titulků ale z rozhovoru šla spíše Bidenova slova o Izraeli. USA čelí masovým protestům odpůrců Izraele, zejména ve studentských campusech velkých univerzit. Biden, který chce právě na těchto liberálních skupinách stavět svou volební podporu, byl obviňován, že má na rukou krev Palestinců.

Nyní se vyjádřil, že USA nepodporují protiteroristickou operaci Izraele ve městě Rafah. „Objasnil jsem jim, že pokud půjdou do Raffáhu, ještě tam tedy nešli, ale pokud by tam šli, tak jim na to nedodám žádné zbraně,“ řekl redaktorce i divákům CNN.

Při dotazu na protestující studenty, kteří ho na transparentech označují jako „genocide Joe“, odpověděl stručně: „Já slyším jejich vzkaz“.

Barack Obama, kterému v letech 2008-2016 dělal Biden viceprezidenta, mu prý poradil, ať až do listopadových voleb pokračuje v tom, co dělá. „Z trajektorie kampaně mám dobrý pocit,“ přidal se Biden, navzdory číslům, která stále favorizují jeho republikánského rivala.

Naopak varoval, že pokud Donald Trump prohraje, tak nebude ochoten svou porážku uznat, tak jako před čtyřmi lety. „Já vám říkám, že to neuzná. A to je velmi nebezpečné,“ varoval do kamery.