Režisér Václav Marhoul, který připodobnil Zemana k fašistům, za svůj filmový počin Nabarvené ptáče, na který dostal ze Státního fondu kinematografie dotaci ve výši 26 milionů korun, v Benátkách žádnou hlavní cenu nezískal. Za svůj film získal cenu studentské poroty za nejlepší snímek, jenž vyjadřuje boj za práva dětí, toto ocenění okomentoval Marhoul pro ČTK následovně: „Můj mladší syn mi dnes v letadle řekl, že moje cena je morálně lepší než Zlatý lev. Nejsou to moje slova, ale svým způsobem ho chápu. Ti mladí lidé jsou příslibem, že by svět mohl být lepší, než je.“ Zmínil však, že byl s tou situací vyrovnaný: „Na ceremoniál jsem šel v klidu, protože už odpoledne jsem věděl, že večer žádnou cenu nedostanu, a byl jsem úplně v pohodě. Nevěděl jsem, kdo to vyhraje, ale že Nabarvené ptáče nedostane vůbec nic, jsem věděl. Faktem zůstává, že ‚ptáče‘ mělo v úterý na světové premiéře desetiminutové ovace vestoje, které byly ještě delší než u vítězného filmu,“ svěřil se režisér.

Server Týden však přišel s něčím jiným. Polská verze časopisu Vogue filmu dala odlišnou recenzi. Polská kritička Marhoulovo dílo označila doslova za pornografii násilí. „Jakkoli kamera odvrací objektiv od toho, co je nejukrutnější, divák má přesto pocit, že vidí příliš mnoho. Sbírka sadistického chování předvedená na plátně by se do recenze nevešla. Sexuální zneužívání muži a ženami, pohanské obřady, zakopávání do země, trhání psem, útěk přes pole mrtvol, slalom mezi střelami. O obyčejném bití, hladovění nebo šikaně ani nemluvě, stejně tak o pohledech plných nenávisti,“ napsala.

Celý článek ZDE

V recenzi pokračovala: „Marhoul dělá stylizovaný film, o čemž svědčí i výběr černobílé palety barev a zrnitost filmového pásu. Na druhé straně se ale zaměřuje na realismus. Záleží mu na tom, aby se emoce provázející další a další traumata dotýkaly diváka. Záměr je jedna věc, výsledek druhá. Tady se bohužel nesešly. Nabarvené ptáče často neúmyslně odbočuje do segmentu béčkových filmů,“ zkritizovala Nabarvené ptáče. Navíc prý měla chuť odejít z kina, jak napsala. „Nepotřebuji takové filmy, abych si pamatovala a cítila. Znám lepší. Švy Marhoulovy strategie se odhalují a celek se přesouvá do grotesky. Úporná fantasmagorie se stává pornografií násilí. Nabarvené ptáče? Spíš obarvený lišák,“ zakončila recenzi.