Pondělí bylo na finančních trzích klidné, žádný náhlý kolaps banky či jiného finančního ústavu se nekonal. Nicméně dlouhodobá prognóza není dobrá. Toho si všímá například Kristalina Georgieva, ředitelka Mezinárodního měnového fondu. Na konferenci v Číně uvedla, že rok 2023 bude obtížný. Ekonomický růst na světě bude prý pod tři procenta, protože na světovou ekonomiku dopadají válka na Ukrajině, monetární restrikce a jizvy z covidu. A i v optimistickém odhadu podle ní v roce 2024 bude růst podprůměrný.

Co bude vysoké, je nejistota. Tu vyvolává zejména geopolitické štěpení, které by svět rozdělilo na soupeřící bloky, což by v praxi znamenalo, že všichni zchudnou a budou mít menší zajištění pro budoucnost.

„Je také zřejmé, že se zvýšila rizika pro finanční stabilitu. V době vyššího zadlužení rychlý přechod z dlouhého období nízkých úrokových sazeb na mnohem vyšší sazby – nezbytné pro boj s inflací – nevyhnutelně vytváří napětí a zranitelnost, jak dokládá nedávný vývoj v bankovním sektoru některých vyspělých ekonomik,“ poznamenala a zmínila, že politici reagovali na krizi rozhodně a centrální banky zvýšily dolarovou likviditu. „Tato opatření do určité míry zmírnila napětí na trhu, ale nejistota je vysoká, což podtrhuje potřebu ostražitosti,“ dodala. Následně chválila čínský růst, který podle očekávání IMF překročí 5,2 %, tedy bude na světové poměry nadprůměrný.

Průzkum BofA

Podle průzkumu Bank of America se největší investoři obávají stagflace, tedy období, kdy bude vysoká inflace, vysoká nezaměstnanost a nízký hospodářský růst. Dle průzkumu se tohoto vývoje obává 88 % všech manažerů investičních fondů. Minulý měsíc to bylo 83 %. „Investoři si ještě nikdy nebyli tak jistí ohledně ekonomických vyhlídek,“ poznamenávají analytici Bank of America. Stagflace se totiž očekává dlouho, už 10 měsíců v kuse. Průzkumu se účastnilo 244 manažerů, kteří spravují majetek v hodnotě 621 miliard dolarů (13,6 bilionu korun). 84 % z těchto manažerů si myslí, že inflace mírně poklesne, ale většina nečeká, že by se vrátila na úroveň 2 %, tedy tu, kterou má Fed (americká centrální banka) jako cílovou.

Stagflaci si Spojené státy zažily v 70. letech minulého století. Tehdy se spojila válka ve Vietnamu, nákladné sociální reformy a ropná krize. Tehdejší šéf Fedu Paul Volcker pak musel inflaci krotit přes vysoké úrokové míry, což americkou ekonomiku poslalo do recese hned dvakrát. Ekonomové stagflaci očekávají už rok a investoři se jí bojí, protože jejím řešením je agresivní zvýšení úrokových sazeb, což způsobí nejen „obyčejnou“ recesi, ale vážnou či mnohonásobnou. A hlavně, stagflace snižuje ceny akcií.

Lisa Shalletová z banky Morgan Stanley uvedla, že Fed je v pasti. Musí zvyšovat úrokovou míru, aby čelil inflaci, ale nyní by s tím měl počkat, protože akciový trh musí přehodnotit ceny, aby reflektoval zvýšené riziko.

Tikající bomba

Chmurné vyhlídky čeká i španělský ekonom David Lacalle, který konstatuje, že negativní úrokové sazby a kvantitativní uvolňování (de facto tištění peněz – pozn. red.) ekonomický systém zruinovaly. „Záporné úrokové sazby ničí ziskovou část aktiv banky a tuto ztrátu nemůže kompenzovat žádné snižování nákladů nebo iniciativy zaměřené na efektivitu. Navíc vytrvalé kvantitativní uvolňování proměnilo investiční stranu rozvahy v tikající bombu,“ míní.

Vysvětluje, že německá Deutsche Bank je trochu jiný příběh než švýcarská Credit Suisse, protože se vzpamatovávala z let trvajících ztrát a od roku 2019 měla solidní plán, který spočíval v ústupu od investičního bankovnictví k poskytování klasických bankovních služeb a také k radikálnímu zeštíhlení. Banka se pak vrátila do černých čísel, tedy tento plán zafungoval. Lacalle dodává, že Deutsche Bank se rozkazy z regulatorních institucí a centrálních bank řídila do písmene. Podle španělského ekonoma není problém v bankách, jako jsou Sillicon Valley Bank, Credit Suisse nebo právě Deutsche Bank. Jedná se jen o symptomy.