Jurečka chce informovat také o valorizaci penzí. Sněmovna nyní projednává novelu, která by měla růst důchodů od příštího roku zpomalit. Návrhy zákonů, které mají upravit důchodový věk, výši nových penzí či dřívější důchod pro náročné profese, by mělo ministerstvo předložit na podzim. Změny by měly platit od roku 2025.

Výdaje na penze výrazně rostou. Zvyšují se rychleji než příjmy. Loni do penzí putovalo téměř 600 miliard korun, letos by mohla být částka zhruba o 90 miliard korun vyšší. Deficit důchodového pojištění by letos mohl činit kolem 80 miliard korun. Na konci května před letošní mimořádnou červnovou valorizací dosahoval bezmála 30 miliard korun. Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 19.461 korun. Od června se zvedl zhruba o 760 korun. Starobní penze od sociální správy pobírá 2,36 milionu lidí a invalidní a pozůstalostní důchody pak dalších 479 tisíc. Několik desítek tisíc penzí vyplácejí systémy resortů obrany, spravedlnosti a vnitra. Jejich průměrné starobní důchody jsou o pár tisíc vyšší.

Důchody se navyšují pravidelně vždy od ledna. Zvedají se o růst cen a o polovinu růstu reálných mezd. Podle vládní novely, kterou projednává dolní komora, by se mělo znovu přidávat jen o třetinu růstu reálných mezd jako do roku 2018 a dál o celý růst cen. Znevýhodnit se mají předčasné penze. Měly by být nižší a do řádného důchodového věku by se jejich zásluhová část neměla valorizovat. Opozice záměry kritizuje, podle ní vláda svými návrhy okrádá důchodce. Podle kabinetu jsou změny nutné, bez nich by systém penzí nebyl udržitelný.

Svou reformu penzí vláda představila 11. května. Podle návrhu by se měl penzijní věk nastavit podle očekávané doby dožití každý rok lidem, kterým bude 50 let. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes, část peněz by si lidé měli na stáří naspořit. Garantovaná penze by měla činit pětinu průměrné mzdy místo nynější desetiny. Minimální odvody živnostníků by se měly v příštích letech o něco navýšit. Náročné profese by měly mít možnost chodit do penze dřív.