Z více než šestiminutové reportáže ZDF na první pohled vyplývá, že Gornja Maoča není obyčejnou evropskou vesnicí. Kamera zabírá muže s dlouhými vousy a klasickou muslimskou pokrývkou hlavy. Všechny ženy jsou od hlavy až k patě zahaleny a většina z místních dvou set obyvatel si nepřeje být filmována. Islám zde místní berou skutečně vážně a jsou tak považováni za příznivce radikální větve islámu – salafismu. Mluvčí zdejší komunity, pětatřicetiletý Edis Bosnić, připouští, že vytvoření celosvětového chalífátu si tady přejí úplně všichni.
Nicméně Bosnić odmítá, že by byla vesnice faktickým výcvikovým táborem pro bojovníky Islámského státu. Bosna a Hercegovina patří v kontextu s ostatními státy východní a jihovýchodní Evropy k největším dodavatelům rekrutů teroristických skupin. Do Sýrie v posledních třech letech odešlo více než dvě stě obyvatel této země. Mnozí z nich s největší pravděpodobností s přestupem právě přes horskou vesnici Gornja Maoča. Bosnić sice vyvrací zkazky o vesnici coby líhni radikálních islamistů, ale torzo z narychlo stržené vlajky Islámského státu visící na jedné z budov hovoří za vše.
V reportáži také vystupuje otec jednoho z místních radikálů, po kterém pátrá Europol. Když hovoří Šefik Curufović o svému jednadvacetiletém synovi Ibrovi, nemůže se ubránit slzám. „Vždy se dobře učil, ale po absolvování školy se dostal do styku s radikály a odešel z domu. Ještě před tím zničil většinu svých fotografií v rodinném albu a mě coby bezvěrce veřejně proklel,“ vypráví přerývaným hlasem Curufović starší. Jeho syn se mimo jiné dostal do okruhu lidí kolem asi nejznámějšího bosenského islamisty Huseina Bilala Bosniće, který byl nedávno odsouzen na sedm let do vězení.
Celý text v němčině najdete ZDE.
Husein Bilal Bosnić patřil před svým odsouzením k odnětí svobody loni v listopadu k nejúspěšnějším rekrutům dobrovolníků, kteří následně odcházeli bojovat do Sýrie po boku rozličných teroristických organizací. „Samotný Bosnić žil do svého zatčení ve velkém domě společně se svými čtyřmi ženami a osmnácti dětmi. Bosenské zákony přitom neumožňují mnohoženství,“ konstatují autoři reportáže a poukazují na skutečnost, že v severozápadní Bosně existuje mnoho mešit a stále se staví nové.
Všeobecně se má za to, že jejich výstavba je financována ze Saúdské Arábie a dalších států Perského zálivu. Jak uvádí expert na terorismus ze sarajevské univerzity Vlad Azinović, Bosna a Hercegovina je islamisty považována v rámci evropského kontinentu za opěrný bod. „Džihádisté si zde mohou odpočinout nebo absolvovat výcvik. Stejně tak zde mají k dispozici falešné doklady, se kterými mohou cestovat do zemí Evropské unie. Rekrutují tady nové dobrovolníky a mají k dispozici logistickou podporu.“
Hranice mezi Bosnou a Chorvatskem je značně propustná a právě přes ni s největší pravděpodobností propašovali strůjci teroristických útoků v Paříži vloni v listopadu své zbraně, které byly vyrobeny v Jugoslávii. Bosna a Hercegovina navíc plánuje podat žádost o členství v Evropské unii, což by salafisté žijící ve vesnici Gornja Maoča přivítali s otevřenou náručí. „Pokud by se Bosna stala součástí Evropské unie, otevřelo by se tím pro nás mnoho dalších příležitostí. Otevřené hranice by šíření islámu značně napomohly,“ sní s otevřenýma očima vesnický předák Bosnić.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro