„Hlavně by bylo potřeba na začátku říct, jaký je vůbec reálný schodek,“ začala zostra Schillerová s tím, že uvedený schodek 295 miliard na rok 2023 se nepodaří dodržet. „60 miliard bude chybět u windfall tax, 50 miliard navíc se počítalo, že bude z emisních povolenek. Nebude. Teď to řekl ministr Hladík. Já to říkám už půl roku. A teď i po tom zákoně, který mi napadneme u Ústavního soudu, tak pořád chybí 15 miliard na mimořádnou valorizaci důchodů. 31 miliard, přesněji 30,7 miliardy, ať jsem přesná, chybí ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Na zasmluvněné akce. Já si prostě myslím, že toto už je vrchol všeho, který si nedovolil žádný ministr financí, ať už sedí tady, nebo nesedí,“ zuřila Schillerová. „Ministr Stanjura by měl rezignovat, protože toto je neslýchané. Nikdo si nedovolil to, co si dovoluje on. Musí skončit a musí tam přijít někdo, kdo to bude řešit poctivě,“ rozčilovala se Schillerová.

Kalousek upozorňoval, že máme strukturální deficit 200 miliard korun, se kterým je třeba něco dělat. „Ten problém je ve dvojí novelizaci zákona o rozpočtové odpovědnosti, což umožnila zde exministryně Schillerová, tak z něj udělala zákon o rozpočtové neodpovědnosti,“ zlobil se Kalousek.

Schillerová podle Kalouska rozlila rozpočtové mléko. „Ministr Stanjura se teď trápí s tím, jak to uklidit, a ona místo toho, aby mu pomohla vytřít to, když to způsobila, tak ho ještě kritizuje,“ kroutil hlavou Kalousek.

(Screen: ČT24)

Vláda by podle něj měla pracovat tak, aby se strukturální deficit snížil o jedno procento HDP. „A mělo by to zasáhnout ještě letošní rok,“ zdůrazňoval Kalousek. I podle něj je zřejmé, že vláda vybere méně peněz do rozpočtu, než počítá. O 110 až 120 miliard. Už proto by na místě ministra financí hledal velmi ostré škrty, tak aby dohodnutý deficit 295 miliard byl co nejvíc dodržen. „Záleží na tom, jak bude vláda aktivní na té výdajové straně. Pořád se tam ještě dají seškrtat desítky miliard,“ řekl Kalousek.

Rusnok dal najevo, že to vidí podobně, a připomněl, že letos sice volby už nebudou, ale příští rok už budou volby do Evropského parlamentu, takže opět začne volební boj, a proto by podle Rusnoka bylo lepší, kdyby se strukturální deficit dařilo snižovat o 1,5 procenta ročně.

Když se znovu dostala ke slovu Schillerová, konstatovala, že vláda Petra Fialy (ODS) jen vypouští různé balonky, ale reálná řešení nenabízí.

Rusnok volal po tom, aby se do ekonomiky vrátily dvě sazby DPH, protože víc hladin DPH může vytvořit prostor k různým machinacím s tím, co v jaké hladině HDP bude. „Tři sazby jsou špatně. Ideální je jedna, jako je v Dánsku, ale to u nás není reálné,“ posteskl si Rusnok.

Kalousek byl v oblasti úprav sazeb DPH opatrný. „Já bych na to nesahal, protože to vytvoří další proinflační tlak,“ upozorňoval Kalousek. Stejně tak by prý nesahal na DPH u potravin, protože pokud se na to jednou sáhne, tak se tato nulová sazba bude muset zase jednou vrátit na nějakou procentní úroveň, a to nakonec prodlouží onu obávanou inflaci.

Rusnok poté volal po nezvyšování platů.

„Zase budu působit jako asociál, ale jestliže jsme v situaci, ve které jsme, v opravdu akutních problémech financování běžných výdajů, tak já bych prostě požadavkům na zvýšení platů nevyhověl. Já si pamatuju situace, kdy se v dobách transformace platy ve státní správě zmrazovaly nebo se i snižovaly. Ve firmách, když jsou problémy, tak se platy nezvyšují, protože na to není,“ upozornil Rusnok.