Situace na Ukrajině se zatím nijak dramaticky nemění. Na ruských sociálních sítích se ovšem čím dál častěji objevuje názor, že k invazi mělo dojít už v roce 2014, například v souvislosti se slovy bývalé kancléřky Merkelové, že účelem Minských dohod bylo poskytnout Ukrajině čas.

Proč k tomu nedošlo pak vysvětloval podcaster Nikola z podcastu Russians With Attitude. Podotkl, že v roce 2014 bylo opoziční hnutí v Rusku stále aktivní a bylo velmi schopné v organizování protestů. Potlačené a bezmocné je až nyní. „Němcov je mrtvý, Navalný a Jašin jsou ve vězení a další utekli ze země,“ poznamenal s tím, že tito politici v únoru 2012 dokázali shromáždit sto tisíc demonstrantů v Moskvě, protože se jim nelíbilo, že Putin byl znovuzvolen po čtyřech letech panování Medveděva.

Nikola zhodnotil, že i po dvou letech byly opoziční sítě a konexe živé. „A mohli v ulicích udělat pěkný nepořádek, kdyby se stalo něco horšího. Jako třeba při plnohodnotné invazi bratrské země,“ připomenul.

Jako další důvod proti možnosti napadnout Ukrajinu v roce 2014 uvedl, že nenávist mezi Rusy a Ukrajinci byla v té době extrémně jednostranná. Obyčejní Rusové měli Ukrajince rádi a považovali je za bratry. Ukrajinci byli buď neutrální nebo tuto náklonnost neopětovali a vinili Rusy za své problémy a historická selhání. Ale protože Ukrajina nebyla v ruských médiích vůbec probíraná, tak o vzrůstajícímu odporu vůči Rusům lidé nevěděli. Což by způsobilo, že plnohodnotná invaze by byla vnímána jako nelegitimní. A ruská opozice by mohla organizovat v podstatě nekonečné protesty s neznámým výsledkem, kterých by se účastnili i obyčejní lidé, protože považovali Ukrajince za bratrský národ. „Nemůžete dobře vést válku bez jasného důvodu a se vzpourou v zádech,“ konstatoval. Kromě obyčejných lidí, ruští představitelé dle Nikoly vážnost situace také nevnímali. A kromě toho, neměli ani žádnou ideologii, která by jim umožnila něco dělat.