Pro Pelikána bylo velkým překvapením, jak rychle se sesypala vláda Bašára Asada, jenž byl u moci 24 let. „Překvapilo mě to, stejně jako ostatní a zejména asi samotné Syřany. Já jsem ještě ve čtvrtek telefonoval s jedním Syřanem v Damašku a ten mi říkal, že tam se určitě nic neděje a že je to jen propaganda a nic se neděje. V pátek už ale mluvil o zákazu vycházení a šlo to rychle,“ poznamenal Pelikán v rozhovoru pro Rádio Impuls.

Samotný režim se ale podle něj tak úplně nesesypal, zatím to odnesl jen prezident Asad, který prchl do Ruska. „Já bych úplně neřekl, že se ten režim naprosto sesypal, protože my máme zprávy o několika největších městech, ale nevíme nic o zbytku Sýrie, zejména o západní Sýrii, což je bašta asadovců. Nevím o tom, zda tam se povstalci už dostali. Takže není vyloučeno, tyhle oblasti se mohou nějak odtrhnout, nebo se mohou nějak dohodnout a může tam i probíhat další konflikt, protože lidem tam jde o hodně, ti lidé jsou tam provázaní s tím režimem ekonomicky,“ zhodnotil orientalista. „Takže zatím bych ten režim neodepisoval, Bašára Aasada ano, ten už je ze hry, ale to neznamená, že všichni členové toho režimu jsou odstaveni,“ tvrdí Pelikán.  

Kdo vůbec jsou, ti povstalci, kteří Asadův režim svrhli; to se podle Pelikána zatím přesně neví. „Oni sami to asi úplně nevědí, protože ta opozice vznikla tak, že v rámci tzv. astanského mírového procesu pod záštitou Ruska a Turecka se do provincie na severu země svážely odbojové skupiny z různých části Sýrie. Vznikaly tam tzv. deeskalační zóny, kde ti odbojáři dostali možnost bezpečně odejít, a zřejmě ti iniciátoři toho nápadu si mysleli, že se tam ti odbojáři vzájemně povraždí,“ vysvětluje Pelikán.

„Skutečně tam docházelo k bojům, ale z nich vykrystalizovala tato v současnosti jednotná fronta, ale to neznamená, že jejich zájmy zůstanou stejné i poté, co je přestane sjednocovat společný nepřítel. Takže teprve teď uvidíme, jaké jsou tam skupiny a jaké mají zájmy,“ zmínil expert, jak vlastně vznikla současná povstalecká skupina, která svrhla Bašára Asada.

Tvrzením povstalců, že by se ze Sýrie mohla stát svobodná demokratická země, Pelikán nevěří. „To je to poslední, co já předpokládám, i kdyby nakrásně chtěli, tak to skutečně v případě Sýrie nejde,“ má jasno Pelikán.

Někteří politici se obávají další velké uprchlické vlny ze Sýrie – podle Pelikána je ale jen na Evropě, kolik migrantů si sem pustí. Většina syrských migrantů prý navíc zjevně nejsou váleční uprchlíci. „Já to řeknu politicky nekorektně – migrantů sem přijde pouze tolik, kolik si jich sem pustíme. Evropa je žádaným cílem i v případě zemí, kde je bezpečí a kde nejde o život. A to se týká i Sýrie; ti skutečně ohrožení Syřani živoří někde na ulici v Bejrútu, nebo v nějakých táborech u Jordánska nebo drží ekonomiku iráckého Kurdistánu. Ale ti, kteří přicházejí až do Evropy, ty bych velmi váhal označit za válečné uprchlíky,“ řekl s tím, že Evropa je k migrantům příliš vstřícná.

Evropa se, dle jeho mínění, navíc nepoučila a například nový tzv. migrační pakt je jen zbožné přání, ale fungovat nebude. „Ten pakt počítá s věcmi, které nejsou realizované, počítá se zvýšenou ochranou vnějších hranic, aby přes ně nikdo neprošel, což je ale nesmysl. A navíc ani nebudeme vědět, co dělat s těmi, kteří se do Evropy dostanou. Mají vzniknout nějaká obrovská azylová centra na vnějších hranicích, ale ta se musí postavit, personálně vybavit, to jsou desetitisíce lidí, a Evropa nemá plán B,“ dodal expert na Blízký východ Petr Pelikán.