Vláda Petra Fialy (ODS) představila konsolidační balíček. Na více než dvouhodinové tiskové konferenci mimo jiné zaznělo, že pokud by vláda nepřišla s úsporným balíčkem, řítili bychom se do zdi a Česko by mělo opravdu velký problém.

Ekonom Lukáš Kovanda však nabídl trochu jiný pohled a na sociální síti napsal, že státní finance rozhodně nejsou v rozvratu. Ocenil, že vláda podniká nějaké kroky.

„Konsolidační balíček vlády vypadá poměrně dobře. Celkově příští rok zajistí úsporu 94 miliard korun, což je přiměřené a vyvážené z hlediska ekonomického a sociálního. Stát bude škrtat hlavně neinvestiční dotace, jen příští rok tak uspoří 55 miliard korun. Rozumně citlivé je zrušení nejnižší sazby DPH. Nová nižší sazba, dvanáctiprocentní, znamená, že z titulu úprav DPH nedochází k celkovému navýšení daňové zátěže. Rozpočtově neutrální sazba je totiž 12,8 %. Vláda ovšem navýší nemovitostní daň a podnikovou daň. Majitelé nemovitostí i firmy alespoň zčásti přenesou tato daňová zvýšení na své nájemníky, resp. zákazníky a klienty,“ uvedl Kovanda.

„...ale nejvíce fascinující je ta samozřejmost, lehkost a rychlost, s jakou vláda bez hlubšího vysvětlení a v klídku přešla z ještě nedávného ‚nebudeme zvyšovat žádné daně, tečka‘ ve zvýšení, i poměrně zásadní, hned několika druhů daní. Vládní PR odvádí skvělou práci. Bez ironie,“ dodal obratem.

Připomínal také svá slova ze září 2021, kdy uvedl, že nějaké zvýšení daní je v podstatě nevyhnutelné. Tehdejší kandidát na premiéra Petr Fiala sliboval, že se daně zvyšovat nebudou, a z toho, co obsahuje konsolidační balíček, je podle Kovandy zřejmé, že se vyplatí věřit spíše ekonomům než politikům.

Jen tedy ty „zběsilé škrty“ podle Kovandova názoru nepotřebujeme.

„Ekonomicky viděno však ‚zběsilé‘ škrtání z roku na rok není nutné, neboť tuzemské veřejné finance se v rozvratu nenacházejí. O tom svědčí ostatně i to, že Česku nebyl v uplynulých třech letech výrazného nárůstu veřejného zadlužení, ani letos zhoršen rating jakoukoli ze světově významných ratingových agentur. Z hlediska dlouhodobého rozvoje české ekonomiky je příznivé to, že vláda škrtá hlavně v oblasti neinvestičních dotací, zejména těch v gesci resortů průmyslu a zemědělství,“ vedl Kovanda.

Zapochyboval také nad tím, zda se úpravy DPH, které vláda představila, pozitivně odrazí v cenách zboží v obchodech, kupříkladu u potravin.

„Vláda totiž hodlá zrušit nejnižší, desetiprocentní sazbu DPH, v níž se nachází třeba léky nebo vodné a stočné. Tyto položky budou zatíženy vyšší sazbou DPH, nikoli desetiprocentní, ale dvanáctiprocentní. To vyvolá tlak na růst jejich spotřebitelské ceny. Nicméně navržené úpravy DPH nevedou celkově k navýšení daňové zátěže, neboť rozpočtově neutrální je nižší sazba DPH čítající 12,8 procenta. V rámci úprav DPH by se měla snížit DPH potravin, a to ze stávajících patnácti procent na dvanáct. Je to sociálně prospěšné, ovšem jen za té podmínky, že prodejci, například obchodní řetězce, promítnou snížení DPH do koncových cen. Zkušenost třeba z Německa z roku 2020 ukazuje, že tak činí jen poměrně neochotně,“ upozornil Kovanda.

Analytička serveru Echo24.cz Lenka Zlámalová se k plánu Fialovy vlády postavila velmi kriticky a konstatovala, že kabinet mohl v různých dotacích škrtat mnohem víc.

„Tak vláda prý škrtá 46 miliard korun z celkových 500 miliard dotací a pseudodotací, o kterých mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura. Necelých 10 procent. Nešlo toho sebrat víc, abychom nemuseli zvyšovat daně? Bohaté a úspěšné Švýcarsko má daňovou zátěž 28,6 procenta. My 34,8,“ poznamenala.

To, že různé dotace dosahují až 500 miliard korun, zmínila Zlámalová opakovaně.

„Takže zvýšení daní o 31,3 miliardy letos. Včetně přímých daní. ODS porušila slib voličům. Příští rok růst daní o 70 miliard. Proti škrtům dotací za 55 miliard korun, růst daní. Nešlo těch 31,3 miliardy sebrat další dotace? Je jich skoro 500 miliard korun,“ uvedla.

Na tato slova zareagoval Miroslav Kalousek, který připomněl, že vládu tvoří pět stran a není jednoduché nacházet různé kompromisy.

„Šlo. Šlo udělat spoustu jiných věcí. Ale hledala se dohoda mezi pěti subjekty. Pokládám téměř za zázrak, že se to podařilo v tomto objemu. Uměl bych teď nadávat na spoustu položek. Ale nemůžu nevidět změnu v tempu zadlužování. A ta je pro mě klíčová,“ podotkl.

Zlámalová nakonec konstatovala, že konsolidační balíček opět otevřel prostor pro nástup jiné pravicové strany, než je ODS.

„Masivní zvýšení přímých daní. ODS se sebedestrukčně rozhodla zničit. Porušila klíčový slib voličům a raison d´etre svého bytí. Otvírá se prostor pro novou pravicovou, ekonomicky skutečně liberální stranu. Nízkých daní a nulových dotací. Voličů bude dost,“ zdůraznila.

A tady se přihlásila o slovo strana Svobodných. Snaží se lidem říct, že právě ona je tou správnou pravicovou stranou, kterou mohou volit zklamaní příznivci ODS.

„Vláda nejenže oznámila absolutní opak, než slibuje Stanjura, tedy zvýšení daně z nemovitosti, ale přidala ještě bonus. Zvýší daň z příjmu, zejména skrze větší progresivní zdanění, zvýší DPH na některé položky a zvýší také o více než 50 % cenu dálniční známky na 2300 Kč ročně. Zavedení windfall tax tedy nebyl úlet, ale jen první vlaštovka… zvyšování daní se dnes stalo oficiálním programem vlády. Pro pravicové voliče tak zůstávají už jen Svobodní,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček.

Člen Svobodných Luboš Zálom doporučil voličům ODS, aby sami sobě dali facku.

„Pravicoví voliči, báli jste se volit Svobodné, a hodili jste to ODS? Dejte si facku. Máte na tomhle vinu. Zvyšovat odvody OSVČ je zločin proti lidskosti,“ napsal Zálom.