„Nyní jsem na řadě já!“ Válka kolem ČEZ. Státní úředník rozpálil akcionáře

19.04.2024 18:34 | Monitoring

Ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl se pustil do on-line boje s energetickým expertem a minoritním akcionářem ČEZu Michalem Šnobrem. Podle Hampla nemá Šnobr pravdu ve své kritice windfall tax a v neustálé kritice vlády a jejích opatření. „Začal fungovat jako vůdce sekty, která přestala přemýšlet.“ Šnobr si útok nenechal líbit a už chystá velkou mediální odvetu. Na sociální síti zatím reagoval na několik výroků a dodal, že státní úředník placený z daní z Národní rozpočtové rady by si takové výstupy neměl dovolit.

„Nyní jsem na řadě já!“ Válka kolem ČEZ. Státní úředník rozpálil akcionáře
Foto: Archiv MŠ
Popisek: Expert na energetiku a menšinový akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr

Michal Šnobr je dlouhodobě kritický k vládě Petra Fialy a to zejména kvůli vládnímu přístupu k energetickému sektoru. Šnobrovi vadí například zavedení daně z neočekávaných zisků, která podle něj byla namířena čistě proti akcionářům ČEZu a podle Šnobra byla navíc v rozporu s nařízením Evropské unie. Tento útlak na akcionáře ČEZu ze strany Fialovy vlády má pokračovat zestátněním ČEZu, kvůli čemuž se připravuje kontroverzní lex ČEZ. Fialova vláda je podle něj arogantní a absolutně nevede žádnou debatu s akcionáři ČEZu.

Předseda Národní rozpočtové rady, který téma windfall tax prý jako první přinesl, ve svém obsáhlém komentáři na serveru Info.cz vysvětluje, v jakých názorech podle něj Šnobr nemá pravdu a zároveň ho označuje za vůdce sekty minoritářů, kteří jen opakují argumenty svého guru. Hampl je mimochodem také minoritním akcionářem ČEZu.

„Částí veřejného prostoru hýbe už nějakou dobu lítý boj malé, ovšem hlasité skupinky akcionářů společnosti ČEZ za jejich domněle pošlapávaná práva ve vztahu k této veřejně obchodované společnosti, a to ze strany státu, který ji většinově vlastní. Hlavním guru této skupinky aktivistů je Michal Šnobr. Je i jediným mozkem, protože argumenty, které používá, ostatní pouze opakují a vlastní nepřinášejí,“ píše Hampl ve svém textu s tím, že řada Šnobrových tvrzení je nepřesná, mylná či dokonce evidentně účelově ohnutá.

Hampl se zaměřuje zejména na téma daně z neočekávaných zisků, která byla pro některé sektory, včetně odvětví výroby energie, zavedena v době energokrize. Jejím nejvýznamnějším plátcem je společnost ČEZ, dominantní výrobce elektřiny v Česku. „Guru požaduje, aby se okamžitě zrušila a od roku 2024 dál již neplatila, přestože je platným zákonem umožněno ji vybírat až do roku 2025, a tento fakt cena akcie ČEZ v sobě nepochybně dávno obsahuje,“ tvrdí Hampl a upozorňuje na některá údajně nepravdivá tvrzení Šnobra a ostatních.

Šnobr například tvrdí, že výnosy mimořádné daně měly pokrýt mimořádné výdaje související s energetickou krizí a jelikož vláda už žádné mimořádné výdaje od letošního ledna nemá, nemusí daně z neočekávaných zisků nadále vybírat.

To je ale podle Hampla zavádějící, protože na dani z neočekávaných zisků se zdaleka nevybrala částka, která by pokryla mimořádné energetické výdaje státu z let minulých. „Pokud bychom vzali všechny objektivně vykázané a naměřené jednorázové mimořádné náklady státu na energetické intervence, dojdeme téměř k číslu 145 miliard korun. Proti nim je výnos z národní windfall daně a společné evropské windfall daně (říká se mu odvod z nadměrných příjmů z prodeje elektřiny) necelých 60 miliard korun. Díra činí 87 miliard. A to do nákladů státu nepočítáme vyšší příspěvky na bydlení a podobné sociální výdaje s vysokými cenami energií související,“ upozorňuje Hampl.

Dokonce i v případě, že by se do mimořádných nákladů nepočítalo prominutí DPH na energie v roce 2021 a snížení spotřební daně na naftu a do mimořádných příjmů se přičetla výjimečně vysoká cena dividend ČEZ z roku 2023, činil by rozdíl stále přes 34 miliard korun. A Šnobr prý zapomíná i na další státní výdaje, když se ohání jen rokem 2022, kdy byla energetická krize největší.

„Šnobrovci ve svém zaslepení jaksi účelově zapomínají do nákladů přidat třeba výdaje na úsporný tarif či odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, které ale stát nesl právě a jen kvůli energokrizi! A zapomínají účelově na to, že český stát platil náklady už v roce 2022 (dokonce už na konci roku 2021), zatímco daň začal vybírat až v roce 2023 a neaplikoval ji retroaktivně právě na nejšílenější krizový rok 2022,“ říká Hampl, že logicky kvůli tomu, aby se daň neaplikovala retroaktivně, což by také bylo terčem kritiky, musí se z důvodu vyrovnání bilance vybírat v dalších letech.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Makarovič



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

35 let od cinkání klíči: Bydlení jako kalamita, píše sociolog Keller. A Fialova vláda to dorazila

13:25 35 let od cinkání klíči: Bydlení jako kalamita, píše sociolog Keller. A Fialova vláda to dorazila

NEKOREKTNĚ S KELLEREM Pod hlasitými spory mezi pravdoláskaři a dezoláty se podle profesora Jana Kell…