Záběry z Izraele od soboty šokují celý svět. Příběhy surové agrese a zcela otevřeného a vystavovaného barbarství vůči zraněným, ženám nebo dětem, únosů lidí za bílého dne před očima příbuzných nebo chladnokrevných poprav jsou novou úrovní terorismu, který svět vidí v takto masovém měřítku poprvé.

Může hrozit něco podobného i v zemích, které se otevřely migraci a teď víceméně přiznávají, že čtvrti migrantů nemají jejich bezpečnostní složky pod kontrolou? A jsou barbarské útoky potvrzením varování, která ve veřejné debatě zaznívala minimálně od migrační krize 2015? Dokáže se Evropa při sledování těchto záběrů poučit a zareagovat?

ParlamentníListy.cz hovořily se čtveřicí známých mluvčích, kteří v otázce nebezpečí islámského terorismu neváhali pozvednout hlas, i když za to čelili kritice z xenofobie nebo fašounství.

Je to už osm let, právě dvě volební období. Do Evropy se v podzimních měsících roku 2015 přelila doposud nejmasivnější uprchlická vlna, která měla přesáhnout milion lidí. Na konci srpna německá kancléřka Angela Merkelová pronesla svůj neslavnější výrok „wir schaffen das“.

Během podzimu začala vlna teroristických útoků v Evropě, která pokračovala i v dalších letech. 13. listopadu, v pátek večer, vtrhli teroristé do hudebního klubu Bataclan a postříleli tam devadesát lidí. Dalších čtyřicet bylo toho večera zavražděno jinde po Paříži. Vrcholem mělo být zajetí francouzského prezidenta Hollanda v přímém přenosu během fotbalového utkání Francie – Německo, které se ale podařilo zmařit.