Publicista Andreas Copytz v textu pro list Berliner Zeitung kroutí hlavou nad aktivitami berlínské policie. „Snahy berlínské policie používat politicky korektní jazyk jsou čím dál bizarnější,“ napsal Copytz. Co ho k tomu vedlo? Žádost berlínské policie o pomoc s pátráním, kde je mimo přibližné výšky osob a věku kolem 17 let po kterých se pátrá, také zmínka, že osoby „vypadají jako muži“.

„A co teď? Vyvstávají otázky: Byli tam tři neznámí ‚muži‘, jak napsala tisková kancelář? Nebo ti tři na obrázcích nejsou skuteční muži? Nebo to nejsou muži, protože jako skuteční, čestní muži se tak nechovali – tři proti jednomu?“ ptal se publicista listu Berliner Zeitung.

A hned pokračoval:

„Myšlenka je zřejmá. Šílenství ideologického blábolu přichází postupně. Interní policejní doporučení zní, že by se měl volit jazyk, který není diktován většinovou populací, ale samotnými těmi, kterých se to týká. Koncem roku 2022 policejní ředitelství rozeslalo ‚informaci pro zaměstnance‘ s 29 stranami ‚doporučení pro používání jazyka citlivého na diskriminaci‘. Tento dopis také obsahoval spoustu podivných věcí: Při popisu lidí by se mělo i nadále uvádět pohlaví, přibližná výška a věk – ale už ne ‚jižanský‘ nebo ‚jižanský vzhled‘. Jazyková příručka uvádí správný příklad: ‚tmavší typ pleti, fenotyp: západoasijský‘,“ upozornil Copytz.

Policisté uveřejnili prosbu o pomoc s pátráním i na sociálních sítích a jeden z diskutujících se brzy pod příspěvkem optal, proč policie nepoužije slova „muži“, které se běžně používalo celé roky. A nabízí se otázka, zda policie nutně musí být i jazykově neutrální.

Podle Copytze však dnes platí, že to, jak jazyk bude využit při informování veřejnosti, se má lišit případ od případu.