Vláda Andreje Babiše (ANO) uzavřela Česko do lockdownu, zakázala cestování mezi okresy a slibovala přitom, že to bude jen na 3 týdny. Jenže 3 týdny uplynuly a přísný lockdown pokračuje dál. Teď podle Babiše s Janem Hamáčkem (ČSSD) do Velikonoc.

Celostátní příkazy však mají několik slabých míst. Průmyslové podniky zůstaly otevřené a i když se v nich zaměstnanci jednou týdně testují, podle epidemiologa Petra Smejkala by se měli testovat častěji.

Dalším slabým místem jsou ubytovny. Nora Fridrichová v pořadu 168 hodin ukázala, že stát mnohdy netuší, co se tam děje, jak se tam koronavirus šíří nebo nešíří. Sami obyvatelé ubytoven se bojí promluvit, aby nepřišli o střechu nad hlavou a města si s problematickými lokalitami příliš nevědí rady. Tak se to z reportáže Václava Crhonka pro ČT jeví alespoň v Kladně, kde je ubytoven dvaadvacet.

V koronavirové krizi je méně pracovních nabídek než jindy, takže ani lidé z ubytoven si nemají jak přivydělat nějakou tu korunu a musí žádat o jídlo v potravinových bankách. Terénní pracovník z Nadačního fondu pomoci prozradil, že mu denně volá 15 klientů a prosí o jídlo. „Přibývají jak na běžícím pásu,“ oznámil.

A zatímco reportér Václav Crhonek vypráví, že lidé na ubytovnách žijí ve skutečně nuzných podmínkách, jeho slova doprovází záběry kamer na oprýskané dveře, na chodby s popraskanou omítkou a na absolutně nevyhovující společné sprchy. Vedle toho bývají na ubytovnách štěnice a podobný hmyz.

Jenže lidem z ubytoven musí stačit i ty, pokud nechtějí skončit bez střechy nad hlavou, kdesi pod mostem, i se svými dětmi.

„My jsme pro ně jen jako ovce. Jedna ovce, najdu druhou a jedu dál. Oni s námi nejednají úplně jako s lidma,“ poznamenala jedna z obyvatelek ubytovny.

• Celou reportáž naleznete zde

Darina Černá, sociální pracovnice z Azylového domu v Kladně, uvedla, že na ubytovnách nepochybně několik lidí covid prodělalo, ale nikdo vlastně neví, jak moc se tam nemoc šíří či nešíří. „Nikdo vám neřekne, ‚já tady mám 4 nakažené lidi‘, protože nechtějí, aby to někdo zjistil,“ konstatovala Černá.

Terénní pracovnice z neziskové organizace Člověk v tísní Jana Odvárková to vidí stejně. „Tím, že je nikdo netestuje, tak to nikdo nezjistí. A často, když (lidé) pozitivní jsou, tak mají strach, bojí se, asi i oprávněně, že neuživí rodiny, zatají to a do práce stejně chodí,“ uvedla Odvárková.

Lidé na ubytovnách často ani nevědí, že jejich sousedé z vedlejší chodby měli covid.

Primátor Kladna Milan Volf z Volby pro Kladno dal od situace v ubytovnách ruce pryč. „Tady bychom asi apelovali na ty majitele, protože oni mají peněz dost. A na to, abychom my se jim tam starali o tu komunitu a oni z toho brali peníze, tak to nevím, jestli je úplně seriózní,“ uvedl Volf s tím, že u jedné z ubytoven v centru města je příjem odhadován na 700 tisíc měsíčně. Pro majitele je to jistý zdroj příjmů, protože za lidi, kteří nemají dostatek peněz, doplatí peníze stát prostřednictvím doplatku na bydlení.

Reportér jednomu z majitelů ubytoven, panu Jaroslavu Blažkovi, zavolal a zeptal se ho, zda jsou na jeho ubytovně přijata nějaká opatření, která by šíření covidu brzdila.

„Za to je zodpovědnej každej ubytovanej, jako každej člověk, kterej běhá po Kladně. Děkuji za zavolání. Na shledanou,“ odvětil majitel ubytovny Průmyslová. A zavěsil.