„Jak získávají obchodní řetězce své věrné zákazníky?“ ptá se Agrární komora ČR na svém facebookovém profilu a hned si také odpovídá, že tak činí pomocí šikovných marketingových triků.

„Obchodní řetězce určitě nejsou žádní lidumilové nebo charitativní organizace,“ píše se v příspěvku dále jako úvod k objasnění některých obchodních a marketingových praktik nadnárodních řetězců s tím, že na zboží v akci zmíněné řetězce pořádně vydělávají.

A následuje popis způsobu provedení takové marketingové akce.

„Když supermarket dává do akce výrobek s 40- až 60% slevou, musí zákonitě nastavit vysokou regálovou cenu, aby se mu to ekonomicky vyplatilo,“ upozorňuje komora na zákonitě vysoké ceny zboží, které v akci není, a pokračuje popisem konkrétní praktiky.

„Jeden z nejmenovaných řetězců před nedávnem dokonce zahájil takovou obchodní politiku, že mnoho nabízených výrobků dává do akční nabídky. Pokud chcete daný výrobek za akční cenu koupit, musíte mít zákaznickou kartičku supermarketu,“ naráží zřejmě na oblíbenou praktiku supermarketů.

„Jeho běžné neakční ceny jsou pak úplně mimo realitu zbytku maloobchodního trhu,“ potvrzuje ještě výše zmíněnou nesmyslnou úroveň standardních cen a pokračuje k dalšímu jevu, který tyto „slevové akce“ provází.

„Mazaně tak také sbírá informace o nákupním chování svých zákazníků – co, kdo, kdy, kde a jak často kupuje,“ odhaluje smysl používání slevových kartiček, které následně poskytují marketérům cenná data o chování a preferencích zákazníků, kterým se následně řetězec snaží přizpůsobit a působí na své klienty tam, kde to zrovna potřebuje.

„Jak jste na tom vy?“ ptá se autor příspěvku závěrem.

„Kupujete zboží v akci? A máte věrnostní či slevové zákaznické karty?“

Odpovědí mu byly diskusní příspěvky, kterých se pod tímto textem nahromadila spousta.

„Rada je naprosto jednoduchá. Stačí nebýt tupá ovce, co skočí po každé akci. Když se člověk trochu rozhlédne, tak vidí, co kde kolik stojí v akci a v ‚akci‘. Prodejci jen využívají toho, že lidi nepoužívají tu bradavici, co jim vyrašila na krku. Stačí prostě trochu přemýšlet. Všichni se zlobí na řetězce, ale lidi si za to můžou sami,“ poukazuje jeden z diskutérů např. na fakt, že kupující svým chování prodejcům leckdy nahrávají.

„Stačí mít přehled o cenách... A prostě nad určitou částku to nekoupit,“ podělila se o svoji zkušenost další.

„Nejlepší jsou ceny se slevou v regále a u kasy bez slevy. Oni jsou pak moc rádi když jim tam nechám vozík s nákupem, že ho nechci a odcházím... ale když to dělá jeden, je za pitomce... chce to víc lidí... a nenechat se podělávat... jak vy na mě, tak já na vás...“ prozradil svůj recept třetí.

Že to Agrární komora ČR myslí s kritikou výše popsané praktiky vážně, osvědčila i ve svém dalším statusu na facebooku, kam pověsila text, který pranýřuje právě zmíněnou slevovou kartičku a nesmyslně vysoké regálové ceny.

I tady se našli diskutéři, kteří zareagovali. A byly jich stovky.

„To bude platit asi na všechny supermarkety, když jich v Čechách vlastní počet lidí, co se vejde na jednu ruku. Žiju na Pardubicku a tady je ovoce i zelenina od pěstitelů a chovatelů o dvě třetiny levnější, než v nadnárodním supermarketu,“ upozornil jeden z přispěvatelů na fakt, že podobné praktiky nepoužívá jen jeden konkrétní řetězec a také se pochlubil možností nákupu surovin přímo od pěstitele. Tu ale nemá každý.

„Tesco... to víme,“ odhalil další.

„Jeden?“ vyjádřil i jiný diskutér přesvědčení, že podobné akce jsou k vidění i u dalších značek.

„A proto tam nakupovat nechodím, PENNY je na tom podobně,“ nastínil možné řešení jeden z dalších diskutérů.

„No raději si zajedu do Tesca, když něco potřebuju, kde se to odečte. V Albertu se to teda neodečítá. Tam jsou pro jistotu dražší, i kdyby se to neodečetlo,“ argumentoval další.

„Třeba si lidé konečně uvědomí cenu svých dat a údajů, které na internetu poskytují všem platformám bezplatně,“ zmínil diskutující i druhou stránku věci.

Našli se ale i tací, kterým jsou podobné aktivity agrární komory spíš trnem v oku a poukazují na její nečinnost v jiných oblastech.

„Můžu poprosit vyjádření, ke kterému bodu Zákona o Agrární komoře ČR se vztahuje to vaše plkání tady? Četl jsem to do poslední tečky, ale nikde jsem to nenašel, naopak jsem našel pár zajímavých věcí, u kterých si nejsem jistý, že je dodržujete,“ napsal třeba jeden z uživatelů s odkazem na zákon 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.

„Mně se líbí, jak si to zúžili na lobbing pro agrobarony a šíření polopravd,“ doplnil ho další.

Dodejme, že podle Statutu Agrární komory ČR se jedná o sdružení podnikatelů (právnických a fyzických osob) ustavené podle zákona o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Jejím posláním je podpora podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, prosazování a ochrana zájmů a zajišťování potřeb svých členů.